Chytrá ryba z Ameriky

Je to docela dost dlouho, co jsem sem psala naposled. Nejdřív nebyla nálada, pak nebyl čas, pak nebyla chuť. Nějak mě to nebavilo, psát pro nikoho... nikdo nepsal komentáře (chápu, nebylo na co odpovídat a sama taky moc komentáře nepíšu :D), tak jsem se na to vyprdla. Ale chci se vrátit, takový malý comeback, asi zavolam Nově..... A komentáře si budu psát sama!
Samozřejmě se událo spoustu věcí, ale tak jmenujme ty pro mě nejzásadnější:
- pohřeb
Byla jsem na něm poprvé v životě a (asi marně) doufám, že naposled. Brečela jsem jak želva, poslouchala faráře a jeho "plky o ničem" (pardon...), schovávala posmrkaný kapesníky všude možně, protože se mi nevešly do kapsy, a poslouchala stále dokola "upřímnou soustrast" povětšinou od lidí, který jsem v životě neviděla. Já už nechci znova!
- 8 zkoušek během 4 dní
Těším se na vejšku, bude to prča :D Ne... díky tomu, že jsem jeden den ze zkouškovýho nebyla ve škole, tak jsem měla možnost si jednu zkoušku udělat předem - latinu (Za 200, plný počet, jsem na sebe hrdá!), biologie mi byla odpuštěna, protože jdu na humáč. Bohužel se konala taky v ten prima den, kdy jsem se nevyskytovala poblíž Plzně, takže jsem neměla, kdy zachránit známku, a ta 3 na výzu mi zkazila vyznamenání. Chemii nám přesunuli o týden dřív (do zběsilýho mixu testů všech profesorů, kterým se nepovedlo nám dát zkoušku), z čehož jasně vyplývá, že ta jednička z chemie nakonec nebyla. Ale což. A matika mi byla (tradičně O:-) ) odpuštěna. Takže nakonec se mi povedlo z toho všecho vytěžit pouhé 4 zkoušky za 3 dny ( aj, nj, ze, iv). A abych to zakončila nějak hezky, z jedné části pololetní zkoušky z iv jsem měla 200 , čímž jsem zvedla průměr naší třídě a konečně jsme porazili "nenáviděné šprty" béčaky. JO! (A těch 200 bylo za tuto práci páteční noci: http://bracelets.aspone.cz/ )
-poslední výlet s mojí třídou aneb jak jsem se prvně udělala
Jelikož po sextě se stávájící třídy A i B rozpojí a studentíci se namixují podle zájmů do humanitní a přírodovědné větve, konal se předposlední víkend v červnu náš poslední školní výlet v naší tradiční sestavě. Od vodáckého kurzu jsme vášniví vodáci ( :D), takže jsme vyrazili opět na vodu. Tentokráte Otava. Po Berounce to byla pomalu Amazonka, ono to totiž, moji milí, teklo!!!! Člověk ani nemusel pádlovat, žůžo. Ač to byl výlet jenom víkendový a nevyšlo spoustu plánů (žádé Rábí, žádný meditování z doktorem Emingerem,...), přece jenom se mi povedlo stihnout věc, kterou jsem během vodáckých výletů minulých nestihla. Poprvý jsem se udělala, cvakla, no prostě jsem společně s houbou, pádlem, flaškama vody a kormidelníkem vypadla pod jezem z lodi. Poslední, co jsem slyšela, než jsem zahučela pod zčeřenou hladinu bylo:,, Škoda, ty už to skoro sjely" To potěší :D Na tom jezu se cvaklo docela dost lidí, což mě velice těší. Méně už mě těší to, že nám uplavalo pití (Já už to do toho loďáku dávat nebudu, se to furt musí rozmotávat, když se chcem napít.), na koleni mám furt vidět, jak jsem ho hezky odrbala o kameny a o loď, a taky to, že jakmile jsem vylezla z tý ledárny, tak zapadlo slunce. Nemluvim ani o tom, že ty kecálci z břehu, co si našeho polovičního eskymáka fotili, nám s tou lodí ani nepomohli na břeh. Ale výlet si zaslouží 7 hvězdiček z 5!
-nejdelší prázdniny v životě
Asi pravděpodobně zažívám nejdelší prázdniny v životě - od 26. 6. večer do 13. potažmo 14. 9. ráno. A asi poprvý v životě budu vstávat 1. 9. s úsměvem ve tváři a nebude mi vadit, že na budíku ručičky ukazujou 6:00. Půjdu se totiž do kostela vysmát -teď již mým ex- spolužákům, že už musí do školy a já ne. A pak si půjdu někam kousat nehty strachy a tajně jim všem závidět jejich normálně pokračující životy v obměněném kolektivu. Hodlám totiž osmiletý gympl studovat devět let. Mířím do desáté třídy, kterou budu studovat na St.-Michaels-Gymnasium, Metten, Bayern, Deutschland.
(Už teď na sebe v koupelně do zrcadla vrhám lítostivé pohledy a šeptám: Holka, ty jsi ale blbá, vždyť ti je doma dobře!)