Tahle hra je necheatnutelná

Je zajímavý, jak sem chci vždycky napsat nějakej úžásnej článek, ale nikdy to nevyjde. Většinou půlku věcí zapomenu, teď neni na veselý sdělování zážitků z mé první "můžu být v Plzni až do půlnoci?" návštěvy Plzně. (Treska, potrhlý chlapík a Mandrage; Buena Vista Club; Nasťa a Eliška (ta mohla jít jenom díky tomu, že jsem šla já - prý. Prostě jsem záruka seriozní zábavy :D)). Taky bych se mohla radovat z vysvědčení (jenom 4 dvojky!!). Ale prostě to nějak nejde...
Minule jsem tu psala o ročním pobytu v Německu. Minulej pátek k nám přišla do třídy angličtinářka, že můžeme jet na rok i do Anglie, kdo chce, ať napíše motivační dopis a v úterý přijde na "pohovor". Platit si budeme muset jenom cesty, jinak je vše zadara. O roce v Anglii se mi zdálo už dlouho, takový životní sen 16ti letý holky. Ale nijak jsem si nevěřila, mluvení jsem nikdy neměla ráda, natož v angličtině. Ještě abych tak přesvědčovala učitelky, že mě mají poslat na rok do Anglie. Ale chtěla jsem to zkusit a tak trochu mě k tomu dokopaly spolužačky. Na poslední chvíli jsem ten dopis napsala, na pohovor zašla. Ve čtvrtek nám angličtinářky řekly výsledky. Z deseti holek, který se o to studium ucházely, vybraly tři. Jednu béčačku, jednu septimánku a mě!! Byla jsem na vrcholu blaha, nevěřil jsem, že jsem to dokázala! Ten pocit štěstí ale trval docela dost krátkou dobu. Přesně do tý doby, než nám učitelky řekly, že ta anglická škola změnila podmínky. Ta jedna z nás by tam měla strávit dva roky a plus ještě cosi platit (120 liber na semestr či co). Po propočtech učitelek to vyšlo na něco přes 120 000 korun a to v tom ještě nebyly zahrnutý nečekaný výdaje, nehledě na to, že by to pak stejně bylo dražší (nikdy to není tak, jak si to naplánujete). A bylo po náladě, na to naši prostě nemají. Což mi bylo potvrzeno i doma... Tak mám teď doma přihlášku do školy, na kterou nepojedu, a nevím co s ní. Asi si jí schovám na památku. Jenom nevim na památku čeho... asi jak jsem si pobrečela na začátku fyziky a zbytek dne se snažila dělat, že nebrečim, jenom mě trochu pálí oči od světla. No jo, stane se. Ale aspoň si nemusim nic vyčítat, zkusila jsem to. Jenom mě štve, že to všechno kikslo kvůli penězům.

A něco z veselýho soudku - jo v sobotu už jsem byla šťastná jako blecha, jestli ze mě jednou nebude schizofrenik, psychopat nebo něco takovýho, tak to bude zázrak. našla jsem na netu nový CD Rakes - Klang. Jo to, který má vyjít až v březnu :D Zatím jsem nenašla nic správně chytlavýho, ale udělali mi radost, že už to není tak pomalý, jako Ten new messages :) Radost mi kazí akorát mamka svým vyhrožováním, že se jednou potkáme u nich na Borech. Holt když mě tam nechtějí pustit jen tak na návštěvu, tak se do tý věznice musim dostat jinak, že? Kontrola rodičovstva musí být :)

Omlouvám se za chyby, je jich tam jak máku, ale nechce se mi to po sobě číst. A taky pardon, za ty úžasný smuteční kecy, ale já nějak musela...