peace on the stone

To není žlutá! To je zlatá!!

2010-02-17T11:27:00.005+01:00

Máme to za sebou... s bezbřehou úlevou.....
No, tak zase úplně za sebou to nemáme, ještě nás čeká druhý poločas. Hrr na ně, bijte je! Ale doufám, že druhé pololetí už bude tak nějak pohodovější a klidnější a míň stresující. I když mě hned na začátku čekají dva referáty, jeden lepší než druhý. Jeden na zeměpis s třídním šprtem, ze kterýho mě asi brzo klepne (protože ten hááájzl má lepší známky z matiky a ájiny - jediných předmětů, který mi tam jdou, protože se furt hlásí a při hodinách mluví víc než učitel, ale zároveň mluví tak, že mu nerozumim, a protože pokaždý, když mluví, mám pocit, že je na mě bůhvíproč naštvanej, případně že má děsnou touhu mě naléhavě poučit, neb jsem ten blbeček z Česka) a druhý z němčiny, na který si mám připravit prezentaci o některé české knížce (Smrt krásných srnců, ať žije příprava na maturitu!) a mluvit mám 15 minut (Hilfe!). Ale nepředbíhejme události.
Teď tu sedím, někde na posteli mám hozený vysvědčení, pokud se tomu tak dá říkat, a čekám na výsledky zkoušky z němčiny, kterou jsem dělala na závěr pololetí na Fachhochschule, kam jsem chodila na kurzy. Mám prázdniny, odpočívám a dlouho do noci koukám na olympiádu. Je mi fajn a nechce se mi zpátky do Mettenu, i když vím, že bych za ten rok tam měla být ráda. Nedokážu sama na sobě tak moc dobře poznat, jestli jsem se změnila nebo ne, to ať posoudí jiní. Chvílema se ale cítím seběvědomější (což pokládám za velkou výhru, protože obyčejně má mé sebevědomí stejnou hodnotu jako to Pljuščenkovo, akorát v mínusových hodnotách), možná i trošku samostatnější, jsem schopná číst německý knížky a rozumět ději (Tak dobře, není to úplně dokonalý, ale mám ještě pár měsíců na to, to zlepšit! A já se chci zlepšit, číst knížky v originále je můj sen.) a taky se možná konečně naučím balit (Protože to jsem nucena dělat co 14 dní.Nevěřili byste, co jsem schopná do tý krosny narvat. Akorát si asi brzo strhnu kýlu....). Ale stejně mám chvíle, kdy bych nejraději řekla, jo díky, stačilo, krátká návštěva potěší, tak já bych zase šla. Jenže to bych pak sama sebe měla za hroznýho sraba a to by se mi nelíbilo. Navíc to tam bývá i fajn a ne všichni Němci jsou blonďatý ignorantní hovada (zdravim, Maxi!)!
A co jinak?
Zázračně nepropadám, jenom jsem neklasifikovaná z tělocviku (ale příští pololetí mi výmluva, že známky nepotřebuju, asi neprojde) a z ekonomiky (protože tý nerozumím a rozumět asi ani nebudu, ač se páter Markus vážně snaží a občas svůj výklad zpomalí i na srozumitelnější rychlost a na pár minut začně mluvit i spisovně), známky mi chybí i z latiny a francouzštiny, ale tam ani nechodím. Snad jediným zklamáním je čtyřka z fyziky, tu jsem měla doma docela ráda, teď se budu bát podívat české fyzikářce do očí.
Mám za sebou 14-ti denní praxi v domově důchodců, kde to bylo chvílema krásný a chvílema nudný, záleželo na denní době, zda měly sestřičky pauzu nebo se důchodci chystali po obědě na kutě a nebylo co dělat, zda bylo po pauze a najednou se všechny mohly strhnout a já s nima. No, zas tak moc jsem nepracovala :) Ale umím povlíkat a stlát postele nemocničních způsobem, vím, že se dá utírat prach v jedný místnosti přes hodinu (věděla jse, že až to dodělám, tak nebude co dělat, tak jsem si dávala záležet), umím pár bavorských výrazů a taky už vím, jak se přebalují lidi a utírají zadky, takže skvělá průprava, pokud bych někdy měla děti. Staříci byli perfektní, narozdíl od spolužáků si počkali, až se vyžvejknu, a klidně mi všechno několikrát zopakovali, povídali si rádi a často a dělili jsme si ze sebe navzájem srandu. A hezky se se mnou rozloučili. Musím se u nich ještě stavit!
Pár perliček na závěr:
- Pokud se jmenujete Barbora a chcete vyrazit do Německa, vyzbrojte se trpělivostí. Svoje jméno nějak extrémně nemiluju, ale když se tak jmenuju, tak ať mi tak říkají. Bohužel přes mojí veškerou snahu mi stále spoustu lidí říká Barbara a ne a ne se to odnaučit. Jiné dávání přízvuku také zaviňuje, že z Barbory se až moc často stává Barbóóóra. Tímto chci udělit čestnou cenu za výslovnost učiteli biologie, protože tak hezky neřekne Barbora ani rodilý mluvčí! (A nejlepší byl dotaz jednoho pána:,,Ty jsi Barbora? A proč jako Barbora?")
- V cizí zemi zásadně nepoužívejte slovník. Pokud možno, co nejvíc věcí odposlouchejte. Protože se například stává, že slovíčka, který jsou uvedená v mém krásném novém slovníku, nezná ani naše němčinářka a ve slohu mi je zákeřně podtrhává a označuje otázníky.
- Eintopf nemusí nutně chutnat hnusně. Jenom záleží na tom, kde vám ho uvaří. U nás na intru je to špica, v domově důchodců přesolenej blevajz.
- Němci mají toho nejnudnějšího Mikuláše na světe. Zklamal, chlapec.
- Neuvidim hokej Česko-Rusko a děsně mě to sejří. A to jenom proto, že deváťačky si nemůžou úkoly udělat doma a internet se kvůli nim v neděli zamyká už v šest večer. Musim zkusit Ernu překecat, ať mě tam nechá, vždyť to musím vidět!
- Včera a předevčírem jsem koukala na snowboard cross a nějak se mi to zálíbilo. Klasicky po každým sledování jakého koliv sportu mám chutě začít taky něco dělat a když už jízdu na snowboardu zvládlo i to dřevo austin (mimochodem, díky za sraz), tak bych mohla možná taky. Problém je, že nemám snowboard, neumím ani na lyžích, nemám peníze a jsem srab. Takže se jdu svých pohybových choutek zbavit v sobotu na trampolínky. Umřu asi po prvních pěti až deseti minutách. Prosím, ať to nebolí!

Far from home

2009-09-28T17:33:00.003+02:00

Jsem tu teprve 15. den, dnešek jsem strávila vesrkze sama, neb moje česká spolubydlíví zůstala po víkendu ještě na den v Čechách a spolužáky nějak moc netěší konverzace se mnou, poněvadž jim nerozumim, z toho vyplývá, že je nejlepší čas zhodnotit situaci. Že? Hezky optimisticky....
Přijela jsem sem za počasí, které plně odpovídalo mé náladě a mým pocitům. Lilo jak z konve, bylo zataženo, krásné souznění s přírodou. Když táta odjel, seděla jsem na posteli v cizím pokoji, koukala z cizího okna na cizí krajinu a bylo mi krušno. Pak ale přijela Anička, daly jsme se do řeči a já jsem získala parťáka na následující rok. Díky bohu za ní!
První školní den byl zajímavý. Všichni projevovali naprostý nezájem. Spolužáci, třídní, všichni. Es war ziemlich blöd. Během týdne se to trošku změnilo. Učitelé zjistili, že mají ve třídě dvě hovada, kteří ničemu nerozumí, pomáhali nám a říkali, ať je klidně zpomalíme, když budou mluvit moc rychle. Spolužáci nás dále okázale ignorovali. Kdybysme za nima nešli, tak nás nechají být a ignorujou nás vesele dál. A to je můj problém, já se prostě nedokážu vsockovávat k cizím lidem, když jsem sama, je mi fajn. Ale -jak mi každej, s kým mluvím omlacuje o hlavu- já jsem tu kvůli tomu, abych se naučila německy, takže MUSÍM mluvit. Jo to se všem řekne, když všichni spolužáci mluví tak rychle. Posledních 14 dní se tak změnilo na soutěž "Ulov Němce, který stojí sám". Ten nemá s kým mluvit rychle, musí mluvit tak, abysme mu rozumněly. Ale jde to těžko. Jede se tu bez pauz, je jenom jedna velká a o tý se všichni můžou strhnout, aby si všechno pověděli. A to se nedá.
Nicméně už se mi podařilo napasovat se do školních novin, jsem zvědavá, jak dlouho tam zůstanu. A taky možná začnu chodit na lezení na horolezecký stěně. Možná. Mám to tu jako nový začátek. Když se ztrapnim, nevadí, za rok vypadnu. Teď vlastně už za devět měsíců.
Uff, doufám, že se to brzo nějak dá dohromady, něco se ve mě změní a z asociála se stane třídní bavič. Nebo že se mi aspoň podaří získat nějakýho kamaráda, co se mnou bude mluvit pomalu. Všichni mě utěšujou, že to bude dobrý, že jsem tu jenom 14 dní a mě nezbývá, než jim věřit.
Tak mi taky držte palce, já se jdu najíst, neb s prázným žaludkem se těžko bojuje.
A oni tu navíc vaří fakt skvěle!

Půlnoční Bubeneč, jó to je naše

2009-08-17T13:40:00.002+02:00

Dneska v noci jsem poprvý po více než dvou týdnech mohla spát, jak dlouho jsem chtěla. Dala jsem 12 hodin, ale stejně tu únavou padám k zemi a jen tak nevinně mžourám kolem sebe.
Téměř celý červenec se nic moc nedělo, chodila jsem ven s Janou, jezdila se projet na kole, četla jsem si u snídaně noviny a celé odpoledne čekala, až se na idnes.cz objeví další zpráva od Poláčka, kterej se letos pokoušel stopovat přes Kavkaz. Situace se "zhoršila" 31. července, kdy jsem se ráno sbalila a po obědě jsem kráčela na autobusovou zastávku, abych odjela do Prahy a následující den do Vysokého nad Jizerou, kde se konala Inline Chaloupka, anglický tábor pořádaný Salesiány. Už při balení jsem proklínala celý svět a obvinila Poláčka z čarodějnictví. Když jsem si tu krosnu hodila na záda a vyrazila, nevěděla jsem koho nesnášet víc, jestli sebe, nebo toho ***** Poláčka, protože to není možný, že já na jedenáct dní potřebuju takovejch krámů v krosně narvaný k prasknutí, zatímco on má tu krosnu snad prázdnou, aniž by vlastně pořádně věděl, jak dlouho bude na cestě. Ale krosnu jsem zdárně dotáhla až do chaloupky a úspěšně jsem ji i 9. srpna dotáhla domů. Cestou tam azpátky jsem si ujasnila i pár věcí ohledně dopravy. Autobusy jsou lepší než vlaky. A to i přes fakt, že je mi v autobusech blbě. Sice v nich mám málo místa na nohy a při spaní si lámu krční páteř , ale jsou levnejší a rychlejší. Když jsme jely s Hankou zpátky, tak si prosadila jízdu z Prahy do Plzně vlakem. A já zůstala na nástupišti stát s otevřenou pusou, když mi úplně v pohodě oznámila, že v Plzni jsme za dvě hodiny. Rychlíkem! Málem mě kleplo. Je to dražší než bus, a to mám slevu, a jede to o hodinu dýl. Nikdy více. Tábor byl epesní, vedoucí byli převážně z cizích krajů, takže angličtině se nedalo vyhnout. Všichni byli milí a strašně v pohodě. Jediný problém jsem měla s tím, že to byl křesťanský tábor, takže se dělaly mše, modlilo se před jídlem atd., což mi jako "neznabohovi" trochu vadilo/nudilo mě to a chvílemi jsem si připadala jako v sektě. Prožila jsem tam nejvtipnější narozeniny v životě - kdy jindy se mi podaří pochodovat po krajích českých s krosnou na zádech a maskou Amy Winehouse na ksichtě, aniž bych věděla, kdym vlastně jdu a co tam budu dělat?
V neděli večer jsem přijela domů, ani jsem si nevybalila a zapadla jsem do postele. Ráno jsme vyjeli na slavnostní oběd k babičce, večer jsem si vybalila, abych si nasledující ráno zase sbalila a vyrazila opět do Prahy. Tentokrát "pracovně". Pomáhala jsem na Czech Open - florbalovém turnaji. Utírala jsem podlahu, když se nějaký z florbalistů neudržel v zápalu boje na nohách, rovnala mantinely, podávala míčky, zapisovala, kdo dal gól a kdo asistoval, a mačkala časomíru. Bylo to skvělé, bylo to úžasné, bylo to vyčerpávající. Ráno jsem vstávala v šest, chodila spát v půl dvanáctý. Od osmi ráno do půl jedenáctý večer jsem sledovala horší či lepší florbalové zápasy, nenáviděla řvoucí fanoušky a povídala si s rozhodčíma. Mimochodem na celém turnaji jsem si ani tak neužila ty hráče (kteří se vůbec nestyděli, a tak jsem několikrat míjela šatny s dokořán otevřenými dveřmi dovnitř a do sprchy, takže bylo vidět úplně všechno), jako rozhodčí. Většina z nich byla bombastická. Jedni se nám do protokolu podepisovali křížkem a kolečkem (Slečno, kolikrát vám to mám říkat, prostě tam napište křížek a kolečko, já vám to ukážu. - prohlásil jeden z nich, když jsem za nima šla poprvé pro podpis), další nás prosil, jestli to nechceme odpískat za něj, že už nemůže utíkat, a když podepisoval protokoly o zápasu, tak se optal, komu to má věnovat, jeden ze Slováků nám pokaždé kradl bonbony, stejně tak jako jeden ze švédských rozhodčích, kterým jsme říkali hroší bratři a kteří mi čísla skórujících hráčů hlásili švédsky. Další rozhodčí si k nám hodili věci a prohlásili, že jsou do ZOO. A nejlepší byla dvojka z Finska. Ti s náma dvakrát zůstali na Spartě až do desítí večer, protože pískali dva poslední zápasy. Byla na nich vidět únava, ale pořád byli milí a vtipní a řekli nám, jak se Finsky řekne medvěd. A jeden z nich byl fakt hezkej, sice vypadal jako ženská, ale nevadí :)

Menší fotogalerie:
Hráči ze švýcarského týmu Thurgau sice háčky umí, ale mají menší problémy s umístěním:

Protokol s věnováním. Jen tak mimochodem, nejedná se o Spartu českou, ale estonskou. A ta Aguila je z Itálie a přijeli i přes ono zemětřesení. Byli vážně skvělí a měli v týmu holky :)

Tadá: medaile za třetí místo. Ty jsem pomáhala předávat švédskému týmu Täby a českým Panthers Otrokovice.

Hroší bratři ze Švédska, fotka z finále chlapské elity. V bílem hráč Dalenu, v červeném hráč Pixba.

Křížek a kolečko. Nejsou moc vidět, ale jsou tam.

A můj nejoblíbenější, Matti z Finska:

Chytrá ryba z Ameriky

2009-07-26T21:33:00.002+02:00

Je to docela dost dlouho, co jsem sem psala naposled. Nejdřív nebyla nálada, pak nebyl čas, pak nebyla chuť. Nějak mě to nebavilo, psát pro nikoho... nikdo nepsal komentáře (chápu, nebylo na co odpovídat a sama taky moc komentáře nepíšu :D), tak jsem se na to vyprdla. Ale chci se vrátit, takový malý comeback, asi zavolam Nově..... A komentáře si budu psát sama!
Samozřejmě se událo spoustu věcí, ale tak jmenujme ty pro mě nejzásadnější:
- pohřeb
Byla jsem na něm poprvé v životě a (asi marně) doufám, že naposled. Brečela jsem jak želva, poslouchala faráře a jeho "plky o ničem" (pardon...), schovávala posmrkaný kapesníky všude možně, protože se mi nevešly do kapsy, a poslouchala stále dokola "upřímnou soustrast" povětšinou od lidí, který jsem v životě neviděla. Já už nechci znova!
- 8 zkoušek během 4 dní
Těším se na vejšku, bude to prča :D Ne... díky tomu, že jsem jeden den ze zkouškovýho nebyla ve škole, tak jsem měla možnost si jednu zkoušku udělat předem - latinu (Za 200, plný počet, jsem na sebe hrdá!), biologie mi byla odpuštěna, protože jdu na humáč. Bohužel se konala taky v ten prima den, kdy jsem se nevyskytovala poblíž Plzně, takže jsem neměla, kdy zachránit známku, a ta 3 na výzu mi zkazila vyznamenání. Chemii nám přesunuli o týden dřív (do zběsilýho mixu testů všech profesorů, kterým se nepovedlo nám dát zkoušku), z čehož jasně vyplývá, že ta jednička z chemie nakonec nebyla. Ale což. A matika mi byla (tradičně O:-) ) odpuštěna. Takže nakonec se mi povedlo z toho všecho vytěžit pouhé 4 zkoušky za 3 dny ( aj, nj, ze, iv). A abych to zakončila nějak hezky, z jedné části pololetní zkoušky z iv jsem měla 200 , čímž jsem zvedla průměr naší třídě a konečně jsme porazili "nenáviděné šprty" béčaky. JO! (A těch 200 bylo za tuto práci páteční noci: http://bracelets.aspone.cz/ )
-poslední výlet s mojí třídou aneb jak jsem se prvně udělala
Jelikož po sextě se stávájící třídy A i B rozpojí a studentíci se namixují podle zájmů do humanitní a přírodovědné větve, konal se předposlední víkend v červnu náš poslední školní výlet v naší tradiční sestavě. Od vodáckého kurzu jsme vášniví vodáci ( :D), takže jsme vyrazili opět na vodu. Tentokráte Otava. Po Berounce to byla pomalu Amazonka, ono to totiž, moji milí, teklo!!!! Člověk ani nemusel pádlovat, žůžo. Ač to byl výlet jenom víkendový a nevyšlo spoustu plánů (žádé Rábí, žádný meditování z doktorem Emingerem,...), přece jenom se mi povedlo stihnout věc, kterou jsem během vodáckých výletů minulých nestihla. Poprvý jsem se udělala, cvakla, no prostě jsem společně s houbou, pádlem, flaškama vody a kormidelníkem vypadla pod jezem z lodi. Poslední, co jsem slyšela, než jsem zahučela pod zčeřenou hladinu bylo:,, Škoda, ty už to skoro sjely" To potěší :D Na tom jezu se cvaklo docela dost lidí, což mě velice těší. Méně už mě těší to, že nám uplavalo pití (Já už to do toho loďáku dávat nebudu, se to furt musí rozmotávat, když se chcem napít.), na koleni mám furt vidět, jak jsem ho hezky odrbala o kameny a o loď, a taky to, že jakmile jsem vylezla z tý ledárny, tak zapadlo slunce. Nemluvim ani o tom, že ty kecálci z břehu, co si našeho polovičního eskymáka fotili, nám s tou lodí ani nepomohli na břeh. Ale výlet si zaslouží 7 hvězdiček z 5!
-nejdelší prázdniny v životě
Asi pravděpodobně zažívám nejdelší prázdniny v životě - od 26. 6. večer do 13. potažmo 14. 9. ráno. A asi poprvý v životě budu vstávat 1. 9. s úsměvem ve tváři a nebude mi vadit, že na budíku ručičky ukazujou 6:00. Půjdu se totiž do kostela vysmát -teď již mým ex- spolužákům, že už musí do školy a já ne. A pak si půjdu někam kousat nehty strachy a tajně jim všem závidět jejich normálně pokračující životy v obměněném kolektivu. Hodlám totiž osmiletý gympl studovat devět let. Mířím do desáté třídy, kterou budu studovat na St.-Michaels-Gymnasium, Metten, Bayern, Deutschland.
(Už teď na sebe v koupelně do zrcadla vrhám lítostivé pohledy a šeptám: Holka, ty jsi ale blbá, vždyť ti je doma dobře!)

Řeknu ti příběh, to bys chcíp...

2009-03-27T14:32:00.006+01:00

... smíchy, pravděpodobně.
V posledních dvou týdnech jsem nejspíše zadělala naší tělocvikářce na doživotní trauma, deprese a noční můry - šikovná toť holka. Snad mě aspoň trochu omlouvá, že to vážně nebylo schválně, že se to prostě stalo v zápalu hry, že jsem odjakživa na sporty naprostý dřevo (čehož si jistojistě za těch 5, 5 roku všimla :D) a že za to vlastně nemůžu. Maminka, když jsem jí vyprávěla o posledních hodinách tělocviku, se mě optala, zda nechci zajít za doktorkou, aby mi napsala, že nemůžu cvičit. A cože se vlastně stalo?

Týden 1.

dvouhodinovka tělocviku je ve středu 6. a 7. hodinu. Tentokrát jsme byly celou hodinu dole a hrály volejbal (ten se momentálně bojím hrát). 15 minut před koncem hodiny se na mě odrazil míč, já ho nestihla odpálit a skončila na kolenou. Já byla v pořádku, jenom moje krásné dioptrické brýle se nacházely metr, metr a kousek a metr a ještě větší kousek ode mě. Ano, na třech různých místech a to díky tomu, že byly na 3 (slovy tři) kusy - ženiální. Učitelka byla vyděšená, co se děje, spolužačky byly vyděšené, co se děje, já byla vyděšená, protože jsem si nejdřív neuvědomovala, proč do háje nevidim, pak protože jsem si představila, jak jedu poloslepá vlakem domů (kdo se v tomhle orientuje: levé oko 4 dioptrie, právé 3,25) a pak taky protože ty brejle byly starý půl roku(!) a každý, kdo nosí brejle, ví, jak jsou ty dvě skla v divně tvarovaném kusu plastu/kovu kurňa drahý. Takže jsem si posbírala to svý puzzle, které ač o třech kusech (pravá nožička, kousek plastu a zbytek brýlí), by natrvalo dohromady nedal ani optik. Nebo prej jo-o, ale moc dlouho by to nevydrželo, ale to bych taky nesměla cestou z tělocvičny ztratit ten titěrný kousek plastu. Bez brýlý to byla docela sranda, ostře vidim tak do vzdálenosti půl metru, pak se všude kolem táhnout barevné skvrny a fleky, díky tomu jsem pořádně a do detailu neviděla, co jím, takže jsem snad poprvý v životě snědla oběd v jídelně bez zbytečného ňoumání se v talíři (mimochodem rýže a UHO). Dále jsem se domluvila s mamkou na srazu před optikou, že holt se pořídí nový brejle. Mámuška ale končila hodinu po mně, tak mě Eliška (dej jí pánbůh věčnou slávu) doprovodila a postarala se mi o doprovodný program. Koupily jsme známku na poště (nemám ponětí, jak ta paní za přepážkou vypadala, ale určitě na mě blbě koukala - na mě vždycky všichni koukají blbě, na vás taky?), šly jsme do antikvariátu (s hlavou zaraženou v regále jsem Elišce našla Moupassanta, kterého ona, taktéž nositelka brýlí (ale ona je měla!), najít nemohla) a pokecaly před optikou. Pak přišla maminka, zašly jsme do optiky, koupily nové brýle a jely jsme domů - já stále poslepu, neb vyhotovení brýlí trvá týden, maminka kroutíc hlavou nad šikovností své ratolesti. Další týden jsem nosila své stařičké brýle, se kterýma jsem prostě zaboha nemohla přečíst, z kterýho nástupiště ten vlak v 17:10 směr Domažlice, Stod číslo 74něco jede, teda mohla, ale až když jsem stála přímo pod cedulí, hlavu vyvrácenou. Ale teď! Teď už mám brýle nové, připravené na další hodinu tělocviku. Teda cvičit s nima teď 2 týdny z bezpečnostních důvodů nebudu a pak bych měla mít kontaktní čočky. Já, zarytý odpůrce těchto podivných předmětů, které si člověk musí narvat do oka, já, člověk, kterému slzí oko, už když se řekne oko, já, člověk, kterému když se kape do očí, tak na něm někdo musí sedět a držet mu hlavu i ruce. Toho optika, co mě to bude učit, lituju už dopředu.

Týden 2

No nebudu to prodlužovat, opět volejbal (vážně už ho nebudu hrát), opět míč. Tentokrát už jsem ho vážně skoro měla!! Ale podklouzly mi boty a jak jsem se po tom míči natahovala, tak jsem prostě spadla, ale ne nějak normálně, prostě něco jako placák, ale na záda. Jo, já vím, jak udělat rozruch. Nic se mi nestalo (brýle jsou celý, prosímvás), jen mám odřenej loket.

Teď se jenom děsím příštího týdne, budeme cvičit na kladině. Zkoušely jsme to už tenhle týden a můžu říct, že mi to teda vůbec nejde (nohy se mi třásly, i když jsem stejnou sestavu dělal na lavičce, na kladině jsem se nemohla skoro ani otočit). tak mi držte palce. Snad bych jenom dodala, že za celých pět let se mi při tělocviku nic nestalo. Nic, vážně nic, jenom teď si to asi musim vyžrat.

Teď z jiného soudku: včéra jsem byla se školou v Norimberku (brýle mám celý, ruce mám celý). Ze třídy nás jelo 6 (včetně spolusedící Hanky). Tři hoďky jsme strávili v Reichsparteitagsgelände, kdyby to nemělo takovou historii, tak bych se nebála to říct, ale já musim, tak to řeknu: je to tam krásný, ty tribuny, ze kterých mluvil Hitler byly překrásný... paráda. Další tři hodiny jsme dostali rozchod ve městě, kam jsme dojeli tramvají, za kterýmžto účelem jsme si koupili celodenní jízdenku na šest osob (takže naše třída byla v tom nejúžasnějším počtu). Ze všeho nejdřív (protože začalo pršet) jsme se šly svézt metrem. Zní to zajímavě, ale pochopte, oni tam mají metro bez řidiče!!!! Jelikož mám bratra mhd maniaka (teď v tuto chvíli nahání po Plzni nějakou novou tramvaj, jen tak mimochodem), tak jsem fotila a fotila, takže půlka fotek, co mám, jsou z metra. Metro nicméně bylo asi to nejlepší z celýho výletu. Projely jsme se opravdu důkladně - dvě zastávky dopředu, tři zpátky a jednu dopředu. Na zastávkách jsme nečekaly nijak dlouho, v Praze na metro čekám dvojnásobnou dobu, takže pohoda. Navíc zastávky měli fakt pěkný (ovšem když se z nch vylezlo, ty podchody.. hnusný kachlíčky). Pak jsme prošly město, jakmile jsme ztratily jeden kostel z dohledu, zahlídly jsme jinej, navštívily jsme hrad, sháněly suvenýry, prošly knihkupectví, koupily a rozeslaly pohledy a na závěr jsme si daly čaj v kavárně (nejdražší čaj mého života asi). Den to byl hodobóžovej, skvělej a parádní, dostala jsem ještě větší chuť procestovat svět nebo alespoň ještě někam zajet. Taky jsem se alespoň trochu uklidnila, že jsem byla schopná si obstarat, co jsem potřebovala, a v nutnosti jsem se dorozuměla, takže už se tolik nebojím toho, že bych fakt na ten rok do Německa odjela (už po mně chtěli něco jako předběžnou přihlášku, takže jsem musela změnit můj postoj "Stejně nikam nejedu, nač se vzrušovat" na "Já tam vážně pojedu? Ne, to není možný, to někde kiksne"). Jo a taky jsem si všechno dobře prohlídla, protože už mám nový brýle!
Jéé, to je dlouhý, nechce se mi to číst, takže se omlouvám za všechny chyby a nesmysly, já to někdy časem opravim. Tady je písnička pro radost:

Tahle hra je necheatnutelná

2009-02-15T21:44:00.002+01:00

Je zajímavý, jak sem chci vždycky napsat nějakej úžásnej článek, ale nikdy to nevyjde. Většinou půlku věcí zapomenu, teď neni na veselý sdělování zážitků z mé první "můžu být v Plzni až do půlnoci?" návštěvy Plzně. (Treska, potrhlý chlapík a Mandrage; Buena Vista Club; Nasťa a Eliška (ta mohla jít jenom díky tomu, že jsem šla já - prý. Prostě jsem záruka seriozní zábavy :D)). Taky bych se mohla radovat z vysvědčení (jenom 4 dvojky!!). Ale prostě to nějak nejde...
Minule jsem tu psala o ročním pobytu v Německu. Minulej pátek k nám přišla do třídy angličtinářka, že můžeme jet na rok i do Anglie, kdo chce, ať napíše motivační dopis a v úterý přijde na "pohovor". Platit si budeme muset jenom cesty, jinak je vše zadara. O roce v Anglii se mi zdálo už dlouho, takový životní sen 16ti letý holky. Ale nijak jsem si nevěřila, mluvení jsem nikdy neměla ráda, natož v angličtině. Ještě abych tak přesvědčovala učitelky, že mě mají poslat na rok do Anglie. Ale chtěla jsem to zkusit a tak trochu mě k tomu dokopaly spolužačky. Na poslední chvíli jsem ten dopis napsala, na pohovor zašla. Ve čtvrtek nám angličtinářky řekly výsledky. Z deseti holek, který se o to studium ucházely, vybraly tři. Jednu béčačku, jednu septimánku a mě!! Byla jsem na vrcholu blaha, nevěřil jsem, že jsem to dokázala! Ten pocit štěstí ale trval docela dost krátkou dobu. Přesně do tý doby, než nám učitelky řekly, že ta anglická škola změnila podmínky. Ta jedna z nás by tam měla strávit dva roky a plus ještě cosi platit (120 liber na semestr či co). Po propočtech učitelek to vyšlo na něco přes 120 000 korun a to v tom ještě nebyly zahrnutý nečekaný výdaje, nehledě na to, že by to pak stejně bylo dražší (nikdy to není tak, jak si to naplánujete). A bylo po náladě, na to naši prostě nemají. Což mi bylo potvrzeno i doma... Tak mám teď doma přihlášku do školy, na kterou nepojedu, a nevím co s ní. Asi si jí schovám na památku. Jenom nevim na památku čeho... asi jak jsem si pobrečela na začátku fyziky a zbytek dne se snažila dělat, že nebrečim, jenom mě trochu pálí oči od světla. No jo, stane se. Ale aspoň si nemusim nic vyčítat, zkusila jsem to. Jenom mě štve, že to všechno kikslo kvůli penězům.

A něco z veselýho soudku - jo v sobotu už jsem byla šťastná jako blecha, jestli ze mě jednou nebude schizofrenik, psychopat nebo něco takovýho, tak to bude zázrak. našla jsem na netu nový CD Rakes - Klang. Jo to, který má vyjít až v březnu :D Zatím jsem nenašla nic správně chytlavýho, ale udělali mi radost, že už to není tak pomalý, jako Ten new messages :) Radost mi kazí akorát mamka svým vyhrožováním, že se jednou potkáme u nich na Borech. Holt když mě tam nechtějí pustit jen tak na návštěvu, tak se do tý věznice musim dostat jinak, že? Kontrola rodičovstva musí být :)

Omlouvám se za chyby, je jich tam jak máku, ale nechce se mi to po sobě číst. A taky pardon, za ty úžasný smuteční kecy, ale já nějak musela...

I'm tired of waking up on the floor

2009-01-21T21:59:00.006+01:00

Tohle měl být úplně maximálně depresivní článek, ve kterým bych ze sebe udělala nerozhodnýho kreténa a sraba, ale k tomu se možná dostanu ke konci. Momentálně jsem úplně mimo, jelikož mi po x letech vychází 1 z češtiny, nechápu jak jsem to dokázala, ale dobrý, ne?
Ale do pololetního vysvědčení se odmítám učit, mám po zkouškách, tak co by sakra chtěli. Mimochodem pololetní zkoušky taky stály za to. Maximálně mě dožralo, že na dějepis jsem se učila celej víkend a dostala jsem 3 (díky vám, Filipe IV., Fridrichové I. i II.), ale zbytek ušel, fyzika, ájina, němčina za 1, matika za 2 a výsledky ze zemáku se dozvim snad zítra. Dřív jsem se o zkouškách běžně dostávala domů nejpozději ve 12 a to jsem šla ještě k babičce, opravdu výjimečně později. Teď jsem byla ráda, že se mi povedlo dojet domů v jednu, na babičku jsem mohla zapomenout. Ale hurá, mám to za sebou, teď už se jenom pořádně vyspat...

Taky se na netu objevilo nové CD Franz Ferdinand. Těšila jsem se na to úplně strašně moc, ale když jsem ho začala poslouchat, nedá se říct, že by mě to extrémně chytlo. Jo, je to hezký, dobře se to poslouchá (až na Lucid Dreams - co s ní probůh udělali?? a Can´t Stop Feeling), ale už to nejsou ti staří známí Ferdinandi, je to na mě až moc elektro. I když takový Ulysses, What she came for a No you girls... :)
Kupodivu víc než Ferdinandi mě zaujal Ringo Starr. Jednou dávno jsem z nudy vlezla na jeho fórum na lidech a co nevidím, odkaz na stažení jeho novýho CD. Dala jsem ho do záložek, že to jako někdy ozkouším. Nedávno jsem promazávala zbytečný záložky a co nevidím - Ringo! Tak jsem to stáhla a ... je to skvělý! Úžasný! Musím sehnat i něco z dřívějška, protože Liverpool 8 je naprosto parádní. Sice se tam až moc často vyskytuje slovo "love", ale ty melodie, jeho zpěv... (kdyby jste někdo pátral na youtube, tak doporučuju písničky Liverpool 8, Think about you a If it´s love that you want. A upozorňuju, že ač Ringo zpívá skvěle, jeho výraz ala mega drsoň v klipu k Liverpool 8 je přinejmenším srandovní :D)

Zajímalo by mě, jestli se ještě někde ve světě najde člověk, který si něco vysní a když mu přijde nabídka "to" udělat, tak najednou neví a váhá. Už docela dlouho si tu žvatlám cosi o studiu v zahraničí, pokud možno v Anglii. Když kámoška dostala nabídku jet na rok do Německa, tak jsem jí všelijak podporovala a že já mít takovou nabídku, tak jedu, bla, bla, no kámoška bude od září v Osnabrücku. Ale tadá, němčinářka přišla s tím, že ještě tři lidi můžou jet na rok do Mettenu (taktéž Německo). Tak co na to říkáte holky, Gábino, Jano, BÁRO? No a co teď? Tak sakra když o tom mluvim, tak bych měla jet. Osamostatnit se, naučit se němčinu, získat sebevědomí (?), zkušenosti, zjistit, co dokážu a co zvládnu. Jo, kdyby to bylo tak jednoduchý. Moje hlavinka okamžitě začala vymýšlet, proč nejet. Vždyť bych na rok vypadla z toho všeho, za rok bych se vrátila a všichni by byli o rok jinde. Navíc nejsem magor, abych se vracela zpátky do svojí třídy, která bude tou dobou maturitní ročník, takže bych musela chodit o třídu níž, kde nikoho neznám (nejsem zrovna komunikativní typ - další důvod proč nejet). No babo raď. Rodiče mi moc nepomáhají se nějak rozhodnout, mamka mi opakuje to, co už dávno vím, táta mi na to nic kloudnýho neřekl. Jo, vlastně maminka mi řekla ať jedu, že bude ráda, páč bude připravovat o svačinu míň :D Mám ji ráda. Já sama nevím co chci (taky dobré, že?). Ráda bych to zkusila, ale v němčině si moc nevěřím a... Každopádně ať se rozhodnu jakkoliv, bude to špatně. Když nepojedu, budu si nadávat, jak jsem si mohla nechat ujít takovou příležitost, když pojedu, budu nešťastná, že všechny ztratím (i když Hanka slíbila, že za mnou minimálně jednou pojede :D).
Dneska jsem se ptala učitelky, cože všechno budu muset platit, kdybych náhodou jela. Její odpověď: ,, Jak kdybys náhodou jela? Já už tě tam napsala." COŽE? Pořád doufám, že to nemyslela vážně :D Ale zase se mi částečně ulevilo, že to někdo rozhodnu za mě. Už nad tímhle dumám týden.. a asi budu dumat dál.. chm chm chm piki piki Jak by řekl malej Eliáš... jsem zvědavá co vykoumám....

P.S. Pokud by se někdo chtěl pokochat jak vypadala nejlepší pololetní zkouška, jakou jsme kdy měli aneb návštěva Techmanie, tady jsou fotky.

Dokonce jsem tam i vyfocená! Schválně kdo mě najde :D

Užít (si), přežít, (zneužít?)

2008-12-24T22:51:00.002+01:00

- Jsem děsná socka, všichni si všude přejou šťastný a veselý, ale mě už to nebaví a stejně je na to pozdě, tak snad se vám ty Vánoce i bez mýho přání povedly (jakože určitě ano, pokud ne, sveďte to na mě :) )
- Poslední dobou mě vůbec nebaví sem psát, ale to už jste si asi všimli....
- Ale stále ještě žiju, docela spokojeně dá se říct....
- Prosinec byl kupodivu fajnový, dárky se podařilo nakoupit bez stresu a spěchu a snad jsou s nimi všichni spokojení. Teda to s tím stresem neplatí o knížce, kterou jsem sháněla pro tátu. Už nikdy, nikdy, nikdy nenakupuju v Navě. Dokonce i ve škole to šlo, bohužel, ti kteří nám písemky nedali ještě letos, si je schovávají na další rok, ale mně se tááák nechce učit. Takže háčkuju (sedmikrásky, vypadá to krásně - někdo mně musí pochválit, že? :) ) nebo si čtu. A v tom čtení budu zřejmě i pokračovat dále, měla jsem úplně úžasnýho Ježíška - knížkovýho, takovýho, jakýho jsem si vždycky přála. Takže kromě dvou pyžam a úžasnýho mobilního telefonu, jsem dostala šest knížek (jupíí a nadšené ovace prosím). Kdo by chtěl vědět tituly: Harry Potter a relivie smrti (jo až teď, smějte se mi :D), Bajky Barda Beedlyho, Pokaní (Ian McEwan), Milostné rošády (Roald Dahl), Pohřeb velké matky (G. G. Márquez) a Dracula (Bram Stoker). Miluju svoje rodiče :) A jedno z těch pyžam je modro-bílý, kostičkovaný.. škoda, že se v pyžamu jenom spí. Už aby byl nějaký školní výlet, abych se v něm mohla ukázat :D
A co vy? Jaký byl Štědrý večer? Prosinec?
Jo a dotaz pro ty, co už omrzelo pozorovat rok co rok zlatý prase: Co jíte na Štědrý den k obědu? U nás se vzhledem k tomu, že mamka je z Prahy a táta z Plzně, střídá štrůdl s čočkou, tak by mě zajímalo, jak je to jinde :)
Sakra já chci bruslit a koulovat se, ale copak to jde, když Amíci si všechen sníh nasockovali u sebe? No nic, jdu se psychicky připravit na návtěvy u babiček a dědů, dobrou.

Everything is temporary these days

2008-11-18T19:47:00.003+01:00

Vždycky sem se mála těm lidem s podzimní depresí, přišlo mi to vtipný, že celá zeměkoule padne na podzim do krutého smutku a únavy. Všude v časopisech vycházeli a vychízejí rady, jak se deprese zbavit a já se nad nima krásně bavila. A dneska přišel krutý trest. Sem bez nálady, nic mě nebaví a je mi SMUTNO!!!!! Něco se děje, tohle není normální, řekněte jim, ať mě to nechá! Nemáte tip na nějakou veselou hudbu, co by mě z toho vytáhla?
A taky mam poslední dobou chuť dělat věci, jako dělají malý děti: skákat před barákem panáka, brouzdat se s hlasitým smíchem spadaným listím, hrát na babu,... tak trochu se obávám o svoje duševní zdraví :D
K nadpisu: Dneska se mi úplně a s konečnou platností roztrhla moje super ještěrka! Ale musím se přiznat, trochu sem jí pomohla... už byla vážně odrbaná. Pokud by měl někdo zájem kouknout se, jak vypadá náramek po roce, 9 měsících a 7 dnech nošení, tak tady.
Konečně sem se taky pustila do toho fima. Asi budu muset koupit obyč modelínu a trénovat, zatím mi to s fimem moc nejde (ale trouba, díky bohu, zatím ještě peče, kuchyň stále stojí a já se neotrávila nebezpečnýma výparama vznikajícíma v troubě, když se fimo peče dýl jak 30 minut - to psali na obalu :D ). Ale povedly se mi ještěrkový náušnice (to je asi to jediný, co se povedlo :D). Ano jsou to ještěrky, NE krokodýli!
:)
Taky sme byli se školou na exkurzi v Německu na farmě oragnizace pro záchranu ledňáčků. S Janinou sme si konečně ujasnili, jak dělá osel :D A s parádních rybářský holínko-kalhotách sme se brodili řekou :) Mám ráda školní akce....
Takže milý deníčku, já končím.....
Pokud by někoho napadlo, že se málo chlubím vlastníma výrobkama, tak napravuji.....
rukavice, rukavice, náušnice, náušnice, náušnice, náušnice :)

Až se mamka vrátí, tak mě zabije

2008-10-25T14:52:00.008+02:00

takovej bordel kolem počítače umim udělat asi jenom já. Ale copak já za to můžu, že mam tvořivou náladu? Vzhledem k ní je to množství klubíček vlny v čtyřmetrovém okruhu kolem PCčka celkem pochopitelné, ne? A na jehly dávam bacha, všechny zapichuju do jehelníčku, špendlík od keprovky je pečlivě zapíchnutý v papírech..... no fajn, uznávam, je tu bordel, ale je to mamky vina, jo.. vlastně kvůli ní dělam tu želvu, že áno. Musim se pochlubit, celou sem jí udělala bez návodu, jenom podle obrázku, ale ty oči mi, mrchy, nejdou.... No uvidim, co se s tim dá dělat.
Teď ale prosím všechny, kteří si myslí, že na značková trika se nemá kreslit, že knížky by se neměly stahovat z internetu a že víčka od plechovek nejsou vhodná k tomu, aby člověku visely v uších, aby tuto stránku okamžitě zavřeli 8)
1) Na craftsteru sem našla úplně suprový triko s nápisem NEVERMORE ve tvaru havrana a jako správný fanda pana Poea sem ho okamžitě musela mít. Tak sem našla triko bez potisku a šlo se na to. (jak moc vážená je značka Zara ve světě módy? Já jen, jestli sem se počmáráním trika této značky nějak moc neprovinila :D). Tadááá, výsledek je tady. Mohlo to bejt lepší,ale taky horší. Jsem docela i spokojená :)

má to blbě shrnutej rukáv, já vim, ale mě se to nechtělo narovnávat *ať žije lenost*
Kdo má zájem vidět detail, tak zde.
2) Brácha ze mě udělal milovníka Plíhalových básniček, takže sem nelenila a stáhla si jeho knížku Jako cool v plotě z internetu *rudne až na zadku* Jenomže co s tim? Mít to pořád v počítači je nic moc, vytisknutý je to ošklivý... takže sem opět prolezla craftster (sem s tim už otravná, co? :D) a našla jednoduchý návod, jak si z pár papírů vyrobit vlastní knížku/sešit.

teď do toho pracně opisuju básničky a mamka se mi směje :/ Sem zvědavá, jak dlouho budou ty papíry držet pohromadě :D
zadní strana, můj krásnopis
3) Nutně sem potřebovala nějaký "nebarevný" náušnice. Experimenty s dátkem se mi nevedly, když sem si chtěla do uší pověsit padesátníky, tak mi doma řekli, že díry se do nich nejspíš dělat nesmí, i když už nejsou v oběhu (mimochodem fakt se to nesmí?), ale když sem viděla mojeho milého spolužáka - přítulného smrťáka, jak pije Coca colu z plechovky, nápad byl na světě.

mamka je nesnáší, spolužákům se líbí a já je hrdě nosím :D
No nic, tak sem se pochlubila, jdu se dál pokoušet uháčkovat ty želví oči, poslouchat Ferdinandy, ochraptěle zpívat (miluju rýmu a kašel) a máchat do rytmu culíkama....
a možná se předtim ještě najim...
máme tu nějakou bebe střechu...
mňam...
P.S. Taky sem konečně přečetla všechny ty záznamy ze stopu Tomáše Poláčka do Pekingu. Po dlouhém rozhodování a porovnávání fotek, sem se definitivně rozhodla, že se fakt Révaiovi nepodobá, i když to tak vypadalo na fotkách z jeho reportáže, kdy zkoušel přestřílet Kateřinu Emmons. Jaké zklamání :D A taky sem už dřív chtěla napsat, že ta nová podoba magazínu MF Dnes je pěkně přeplácaná a ošklivá, ale jelikož už to takhle vypadá měsíc, tak je na kritiku lehce pozdě. No nic, já jim ho zdrbnu příště.... až si zase pracně zvyknu na novej vzhled a oni mi ho změní....
P.S. 2 Už sem sem dávala fotku mojeho a bráchova nově vymalovanýho pokoje? A všech mejch plakátů, který mi KONEČNĚ visí na postelí? Myslim, že ne, takže tady je :)

Pro neznalce, je tam: Beatles ponorka, moje alkoholická fotka z dětství, další Beatles, česká vlajka, který se mnou putovala na Sněžku a ze Sněžky, ze stropu visí včelka Mája a na ní indiánský lapač snů (:D) a na boční stěně můžete zahlédnout Dominika Haška (naši mi ho chtěli po vymalování sundat, ale po mém "Buď tam budu mít Haška nebo mi koupíte Kaberleho" mi tam řadši nechali toho Haška :D)
P.S. 3 Zdá se mi to nebo je tenhle článek napsanej úplně divným stylem? Nějak mi to nesedí, ale nechce se mi to přepisovat... jdu na to jídlo

Tak když už i Kája říkala, že bych měla něco napsat....

2008-10-06T21:59:00.004+02:00

ale když mě se tak nechce.... protože stejně ty nejlepší věci zapomenu....
školní rok začal, tadá, tadá. Ředitel už nám neříká plavčíci, ale pan Eminger nám stále říká broučci (pane Richarde, vy budete ten nejhodnější brouček a přinesete mi vodu, že ano). Opět začaly veselé hodiny chemie (Tereza neuměla sestavic vzorec soli ,,Proboha, Terezo, koho ste měli loni na chemii??" ,,Vás, pane profesore."...), na ZSV máme novýho učitele (dle jeho slov je to ,,ročník výroby ´82."), na ájinu máme taky novýho pana profesora (je mu 23, je sprostej jak dlaždič a má dobrej profil na lidech.cz. Taky mají vaši učitelé profily na lidech? :D) a mohla bych pokračovat...
Na začátku roku sme měli anglický jazykový kurz. Už to nechci nikdy více zažít. Mít šest hodin ájiny denně bylo šílený...
Teď máme ájinu jenom 4x týdně, ale pro změnu se nás učitelé snaží vydeptat samýma písemkama. Asi se blíží čtvrtletí nebo co, každopádně píšeme minimálně jeden test denně. Skvělé.
Taky sem začala chodit na znakovku. Naše učitelka je neslyšící a němá, takže už ta komunikace mezi ní a náma je srandovní :D Nemluvě o zápiscích jednotlivých znaků (dlaň dolů, ruku v pěst, trčí palec a malíček -> zatřepat.... tak to je prosím úterý :D). Ale tak docela to jde, až na to, že mam asi deset slovíček, který podle toho mýho popisu nemůžu zaboha dát dohromady.. nevadí, to se zlepší... snad...
ééé, co sem to ještě chtěla napsat?
jo
Zaregistrovala sem se na postcrossing.com (tímto ti tu stránku, Kájo, slavnostně připomínám :D) A stránka je to úplně bombastická. Jde vlastně o to, že někomu pošlete pohled a pak zase někdo pošle pohled vám (ale zase úplně někdo jiný, než komu ste ho poslali minule vy). Takže teď mám doma pohledy z Finska, USA, Islandu (i s ukázkou islandštiny, fakt zajímavej jazyk) a Francie. To byste nevěřili, jak je to krásný, najít ve schránce pohled z pomalu druhýho konce světa :)
Mimochodem, už ste někdy za domácí úkol pekli chleba? :D Já měla minulý týden tu čest... pekla sem nekvašený chleba jenom z žitný mouky, vody a soli. Bylo to tak tvrdý, že se to nedalo ukousnout, ale jako přírodní frisbee dobrý :D
A kdybych náhodou zapomněla, připomeňte mi, že nesmim mamku nechat moc dlouho u počítače. Tuhle sme jí tu nechali déle než obvykle a ona stihla projet takových stránek s divadelním programem, že sme půl září z divadla pomalu nevylezli. Ale zase mám spoustu zážitků. No řekněte mi, na koho z vás už Bartoška vyprsknul vodu? :D
A dotaz na závěr: Co vás napadne, když se řekne Lesotho?
(shánim další blázny, které napadne rizoto :D )

Super Trouper lights are gonna find me

2008-08-31T21:09:00.003+02:00

Vážně jsem chtěla napsat obsáhlý článek o dovolený v Krkonoších plný zážitků a emocí ( :D ), ale jednou sjem začla, přišla mamka a od počítače mě vyhodila, mě přešla chuť psát a už se nevrátila. Ale teď chci napsat poslední článek letošních prázdnin a jindy už není kdy...
Dovolená byla fajn, hotel luxusní (dokonce sem večer mohla sledovat olympiádu... ale i to nebylo úplně bez problémů, protože bratr o jakémkoli sportu nechtěl ani slyšet, tak jsem se musela pravidelně stěhovat k rodičům do pokoje), ale byl plnej Němců (byli jsme tam asi jenom tři český rodiny) a co může bejt lepšího než když ná vás pravidelně obsluha mluví německy? Ale jinak byli servírky a číšnící děsně fajn :) Jídlo mňamózní, celej tejden jsem pojídala hranolky a ryby :D Jediná věc, která mě ohledně jídla zklamala, byla, že jsem si nemohla na Sněžce vychutnat vrcholovou česnečku (přerušení tradice.... gr...) a na Labský boudě měli jenom gulášovku a to ještě ke všemu takovou ředěnou :P Popisovat detailně výlety asi nemá moc cenu, koho by to taky zajímalo, že? :D Takže ve zkratce: Byli sme na Sněžce (i sme vláli s vlaječkou :D), na prameni Labe, na chatě Výrovce, na Labský boudě, Sněžných jámách, Špindlerových chatách a kdo ví kde ještě. O odpočinkovým dnujsme lezli po lanech v lanovým centru ve Špindlu (asi nejlepší lanový centrum, co sem byla) a v pátek jsme nikam nemohli, protože lilo a lilo.... jo a cvakla jsem hezkýho motýlka Teda na moje foťácký schopnosti hezkýho :D
Minulou středu jsem jela navštívit Hanku do Starýho Plzence, vylezly jsme na Radyni, zapiknikovaly sme si, byla mi představena její komplet rodina (ale teď už si je stejně zase pletu :D ) a tak nějak sme se měli fajn.
Půl tohohle tejdne u nás byla sestřenka. Letos maturovala, teď jde na vejšku a má teď spousty volnýho času (šťastnej to člověk). Tak jsem jí vzala do Plzně na horkou čokoládu (tam u náměstí dělají snad nejlepší čokoládu na světě) a rovnou jsme navštívily výstavu Andyho Warhola (krásný, krásný, jenom by toho mohlo bejt víc).
Půl týdne už vím nový rozvrh (proč mi přijde, že to je každoročně horší a horší??), ale pořád mi nedošlo, že už tam fakt budu muset. Pořádně mi to docvaklo až dneska v jednu ráno, když jsem se loučila na icq se spolužákem slovy "tak zejtra v sedm před kostelem". Až tehdá jsem si uvědomila, že už je to vlastně zejtra, zejtra zase začne ten kolotoč písemek, zkoušení a nudných hodin. Spolužákova reakce byla ale bezkonkurenční "tyjo, to je jako kdybysme se brali" :D Dneska odpoledne jsem se koukla na spolužáky a viděla samomluvu jednoho mýho spolužáka a dolehlo to na mě úplně... fakt tam nechci :P
A málem bych zapomněla! Viděla jsem Mamma Mia :D No hovadina největší :D Občas bylo hodně vidět, že je to psaný na písničky (hlavní hrdinka utrhne okenici aby mohla zpívat Money, money, money :D ), ale ty písničky byly fajn, tak sem si nechávala vymejvat mozek :D Ale co mě dostalo úplně nejvíc: Julie Walters tam vypadala téměř na chlup stejně jako moje učitelka němčiny! Takže dneska jsem půl odpoledne seděla na posteli, poslouchala soundtrack a před očima mi němčinářka střídavě tancovala v lesklém oblečku s třásněmi a nebo honila Stellana Skarsgårda po střeše. Zejtra bude po mně až jí uvidim :D Paňčelka Dynamitka :D :D
P.S. V tom kostele je zahájení školního roku, já si ho fakt nebudu brát :P
P.S:2 : Pierce Brosnan hezky zpívá :)

To je taky na ho*no takováhle spolupráce

2008-08-07T11:25:00.002+02:00

Já-tu-nechci-bydlet. Chci-mít-vlastní-dům, kde-si-můžu-sama-upravit-anténu-na-digitální-vysílání. Debilní-společná-anténa. Sbohem-olympiádo. (jo, ono kdyby to ten *píp* začal řešit dřív, tak olympiádu sleduju v pohodě, ale kvůli tomu, že moji debilní sousedi sledují pouze novu, se to prostě neřešilo a takhle to dopadlo..... budete mi vyprávět, jak to vypadá, kdo kolikátej běží, plave, jak daleko dohodili a dopádlovali a a a .. že jo? .. achjo )

Minulou středu přijela so Zbůchu Hanka, moje spolužačka, a byla tu až do do čtvrtka. Tak sme rozebraly, kde všude kdo byl (ona snad za celý prázdniny ještě nebyla pořádně doma :D :D ), pokoupaly se u Janiny (spolužačka, kamarárádka, skorosousedka :D ), prošly Zbůch a přilehlá pole :D a teď to nejlepší: dostala sem čupr narozeninovej dárek: hrneček s Hnildou *zamilovaný pohled*. Teda ne s tim brankářem, ale s tim mým hrochem zeleným. A ze spoda je i věnovaní :) Závidíte? Jasně že jo....

A taky už vím, koho budu zneužívat, až budu chtít vyhrát nějakou soutěž. Tatínka. Naposled byl tak šikovný, že vyhrál lístky na Sázavafest. Takže sme tam v pátek jeli, postavili stan (máme fakt moc pěknej stan. Jedna slečna ho okomentovala: Ježiš takovej oranžovej stan, do toho bych v životě nevlezla! :D) a vyrazili za kultůrou. Pátek byl nic moc, celej den celkem nuda, dokonce sem myslela, že se v sobotu ráno sbalíme a odjedeme. Wohnouti a Monkey Business byli celkem fajn, ale nějak tu nudu nezachránili. Taky už nebudu věřit novinářům, jam pro Pavla Grohmana nebyl tak úžasnej, jak se o něm psalo. Nicméně sme se v sobotu prošli po Kácově a rozhodli se další den ještě risknout. Což bylo nejlepší rozhodnutí za celejt tejden. Sobota byla suprová. Jediný co mě štvalo bylo, že se nikde nedala koupit minerálka ve flašce (v pátek ještě prodávali dvoulitrovky a v sobotu se prostě jely jenom kelímky :P) a kdo se má tahat s kelímkem?. Každopádně sem si zamilovala No Name (Igor Timko byl bezkonkurenční, i Matěje Rupperta strčil hluboko do kapsy), viděla sem Mekiho Žbirku, Kryštof (aby mohla maminka závidět :D), Petra Spáleného a Mišíka a Hladíka(na tatínkovo přání), Horkýže Slíže, Skatalites, Sunshine (asi poslední dvě písničky, protože je přesunuli a já sem to nepostřehla) a zdálky sem slyšela Davida Krause. To je hudební vkus, co? :D Jo a měli tam dobrou pizzu a ledový čaj....

To je asi všechno, stejně sem neřekla, co sem chtěla.. napadají mě jenom samý nepodstatný věci, jakože momentálně vypadam jak debil, protože si nechávam narůst dlouhý vlasy a nosim takový úža culíky a tak. Takže sportu zdar, turistice zvláště, čeká mě tejden plný chození, tak snad to nohy vydrží (tatínek je sadista přes plánování výletů).

Shoot me from my good side

2008-07-23T13:30:00.003+02:00

Už sem dlouho nic nepsala ... takže...
Díky Káje sem zjistila, že už je pomalu půlka prázdnin v ... no prostě v háji. Sice sem nesplnila plány z loňských prázdnin, že letos budu víc pryč než doma, ale sem vcelku spokojená. Minulý týden sem byla od středy v Praze u babičky a dědy. Společně s Heduškou sme prošly okolí Karláku a Václaváku. Chudák Heduška musí být totální cvok, že vydržela už druhý sraz se mnou :D Ve čtvrtek sem pro změnu vyrazila do města s Adélou - sestřenkou. Vytáhla sem jí do přestěhované Rooyy - nejúžasnějšího obchodu s korálkama a takovýhlema věcma. M-i-l-u-j-u to tam! Strávily sme v tom pidi obchodu něco přes půl hodiny a já odcházela s tim, že sem si splnila sen, o kterým sem tu už psala. Konečně mám doma pořádný drátek, nový korálky, náušnicový zapínání, který mi došlo v prvních dnech prázdnin a FIMO! Na fimo sem extra zvědavá, kdo nezná: je to něco jako modelína, ale když dílo upatláte, strčíte to do trouby a tadáááá - dílo drží pohromadě navěky věků, teda do tý doby než s tim začnete surově zacházet. Plánuju si udělat správné ještěrčí náušnice.. ale asi bych si měla koupit modelínu a naučit se modelovat ještěrky dřív, než si zničim všechno fimo :D S drátkem už sem sice měla tu čest pracovat, ale nebylo to ono, bylo ho málo a byl zohejbanej až hanba, takže s nim vlastně taky začínám. Včera sem si udělala celodrátkový náušnice a ačkoliv sou nehorázně křivý, děsně se mi líbí (není nad to, chválit si vlastní dílo :D ). Akorát mě teda od toho drátku bolí palce. Ale to nevadí, jelikož já mám celkově divný tělo. Před 14 dněma sem si úplně úžasně sedřela paty - v teniskách, kdo neviděl, nepochopí. Každopádně teď chodim jenom v pantoflích nebo pohorkách. Což mě neštvalo až do doby, kdy mi mamka v Praze koupila úplně úžasný, skvělý, perfektní, bezkonkurenční kecky. Teda původně sme sháněly sandále, ale jelikož sandále už dva roky nenosim a ty kecky sou fak eňo ňuňo, tak tenisky vyhrály :D Problém je, že je nemůžu nosit, protože to moje paty nesnesou. Teda ony by si zvykly, ale asi bych je zase odřela a na dovču je potřebuju v celku :D A když už sem u toho chlubení, co mám novýho... ještě mam dvě sukně, krásný, hezký, ale sakra krátký. Může mi někdo vysvětlit, proč sou hezký sukně vždycky krátký? grrr.....
Když tak nad tím přemejšlim, tak já se vlastně vůbec nenudím....
Jen tak mimochodem - pomalovala sem si pyžamo . Je to moc úchylné, když ukazuju lidem, v čem spím? :D
Ale už se vážně přestávám chlubit. Ták :D
Krásný prázdniny přeju ;)
P.S. Mám novou ještěrku do sbírky. Díky, Kájo ;)

I need joy in my life

2008-06-28T19:30:00.003+02:00

Mé šílenství pravděpodobně dosáhlo nejvyššího stupně. No řekněte, kterej normální člověk by se nechal upoutat uvnitř průhledný koule a pustit se z kopce? Teda kromě lidí z Novýho Zélandu? Znáte zorbing? Tak přesně o tom mluvim. Na to, že sem normálně srab, tak sem se na to nechala ukecat rychle. V tý kouli sem byla s tátou a bylo docela vtipný viset nad nim jenom za pásy kolem břicha a ramenou, s nohama v úchytech, rukama se držíce v takovejch uších jako sou v trolejbusu a koukat se na něj, jak se snaží upoutat. Instruktoři nám tvrdili, že ze začátku to bude fajn a ke konci už toho budeme mít dost, ale já to měla naopak. Než nás pustili dolů, přemýšlela sem o tom, že za chvilku budu vědět, jak se cejtí prádlo v pračce, a bude mi zle. Když sme dojeli, chtěla sem bejt prádlem, třeba i ponožkou, a zkoušet to v pravidelně v pračce znova a znova. Bylo to úúúžasný, krásný, skvělý!
Dostala sem se k tomu díky tátově práci, sponzoři jim uspořádali jakýsi sportovní den a k dispozici byl i zorbing. Organizace nic moc, ale byl to fajn den na vzduchu. Po příjezdu sme si s bratrem zabrali dětský hřiště. Houpali se na houpačkách, prolejzali prolejzačky a klouzali se na skluzavce a tak nějak sme se snažili nenudit se, protože to všechno začalo se zpožděním. Kvůli počasí se rušil tandemový seskok, takže z aktivit zbyl jenom zorbing, lanový centrum, sjezd na koloběžce ze Svatoboru a skákací boty. Kvůli moc velkýmu počtu lidí sem se nedostala na koloběžky a kvůli lenosti na skákací boty, ale zorbing a lanový centrum sem ozkoušela ( mimochodem, přede mnou na laně lezl kluk co vypadal skoro stejně jako Almqvist, Almqvistová by šílela :) ). Bratr objevil, že jeho talent ztrácet se přetrval i do starších let, takže se ztratil u zorbingu (páč se tam vozil 3 x za sebou a nechal si ujet auto, které ho mělo odvézt zpátky k nám). My sme se s mamkouna konec pohoupaly na houpačkách a pak hurá domů. Jak už sem psala někde nahoře, byl to fajn den, pěkný počasí a zážiky, na který do konce života nezapomenu.

Zapomnělo se v minulých dílech a nepodstatný zprávy:
* byla sem v divadle na hře Kumšt a viděla sem Tříšku a mladýho Hrušínskýho z docela blízka :D Mimochodem fakt vtipná hra o konfliktu tří kamarádů (ještě tam hrál Kačer), který začal tím, že si jeden z nich koupil za 300 000,- bílý obraz s bílými šikmými pruhy.
* vysvědčení dopadlo přímo parádně - jenom tři dvojky (čj, ch, bi - z tý sem měly mít trojku :D)
* na školním sportovním dni naše družstvo prohrálo v přehazce. Jo to bylo keců, že ty kvartánky přece porazíme, houby :D
* dále sem taky navštívila Cigistock - festival každoročně pořádaný na dvoře naší školy, bylo to krásný, chvílema vtipný, ale kolem 3. hodiny sem toho měla dost. Snad jenom bych vyzdvihla dvě jména: Těleso Vilém a moje oblíbence Adolpho&band.
* nu a teď snad jenom -prááázdninýýýýýý-

a nepodstatný bod: Deptá mě můj vlastní nick B.E.. O tom, že je debilní sem věděla už předtim, ale po té, co Amna do telefonu říkala Popelce, že je s B tečka E tečka, sem se rozhodla, že bych s tim měla něco dělat. Takže se jdu vymejšlet něco "lepšího", co by se líp říkalo :D Tipy vítány. Normálně bych všude psala Bára, ale těch je všude plno. To je taky důvod vzniku nicku B.E., kterým sem se začala podepisovat na spolužácích. Ve třídě máme 4 holky Báry, plus kluka s příjmením Bára, takže to chtělo nějak rozlišit. A co mě asi tak mohlo napadnout? Zkrátit meilovku a jméno a vzniklo B.E. No nic, kdybyste mi chtěli pomoct, piště do komentářů, kuji ;)

že by článek?

2008-06-24T18:40:00.002+02:00

mám toho hodně, půlku všeho sem zapomněla, ale stejně pojedu v hvězdičkách
* bylo zkouškový. Jelikož sem děěěsná šprtka ( :D), tak sem měla odpuštěnou zkoušku z matiky a ájiny. Jakožto výtvarkář sem nemusela dělat hudebku, tak mi zbývaly jenom 4 zkoušky - dějepis, bižule, němina, zeměpis. Bižule za 2 (zasloužila bych si trojku, ale učitelka byla ráno ještě čerstvá a hodná, tak se rozhodla, že mi nebude kazit vysvígo a dá mi za dva, aby mi i výsledná známka vyšla za dva) a jinak za jedna (nechápu, zvlášť ten dějepis, kdy vyvrcholila moje skleróza. Zapomněla sem si učebnici a pracovní listy ve škole, takže sem si pro ne musela jet zpátky do Plzně a bacha! dala sem svůj nový osobní rekord - z nádraží do školy a zpět za necelých 15 minut :D Nakonec sem ale stejně houby věděla, pan profesor byl ale nějak moc hodnej a celou zkoušku mi říkal, že to všechno přece vim ( :D) a že se mam zamyslet ( :D :D))
* v sobotu se jelo na školní výlet na vodu. Opět Berounka. Ale musim říct, že to bylo milionkrát lepší než loni. Nikdo nás nikam nehnal, jelo se v pohodě a každý podle svým fyzických sil a schopností. Dozor (jedna učitelka, tatínek spolužačky a brácha angličtinářky - mimochodem, děsnej sympaťák a podobnej Ivanu Trojanovi) trávil většinu volnýho času v hospodě sledováním fotbalu a kecáním, takže dostatek volna byl i mimo plavbu. Kupodivu sem si nic neudělala, jenom sem poštípaná od hlavy až k patě, mam spálený kolena a zničený kecky. Příště prý jedeme na Vltavu, tak sem na to zvědavá :)
*dneska sem myslela, že mi upadnou nožičky. Já inteligent si nechala u kámošky legitku na mhd, busy a vlaky, takže sem šla z autobusáku pěšky do školy, pak se spolužačkou k její babičce a zpět, pak na sraz s Amnou, kterou sem protáhla všema možnejma hnusnejma ulicema kolem náměstí. Když sem Amnu nechala před fakultou, kde dělala přijímačky, tak sem si šla sednout do parku. Tam mě to nebavilo, tak sem se šla zeptat na jazykovku na kurzy znakovky, jak a kdy ty kurzy začnou, a pak na druhou jazykovku, že tam tu hodinu počkam, než mi začne ájina. Ale to už mi volala Amna, že je hotová, takže sem se jí snažila navíst k jazykovce, ale díky mým hrůzným navigačním schopnostem sem zavinila, že se milá Amna ztratila. Ale jako holka šikovná se zase sama našla a dokonce pak našla i mě. Sedly sme si do parku, pokecaly, cvakly sme společnou fotku, o který nemam tušení jak vypadá, Amna mě na třetí vyprovodila k jazykovce a rozešly sme se na dobro. V jazykovce sem dostala vízo, zapsala se do dalšího kurzu a letěla na sraz s mamkou, se kterou sme koupily nové pěřiny a polštáře a odtáhly je na vlak. Ale aspoň sem se prošla.
* zítra je sportovní den, hraju přehazku, to bude síla :D ve čtvrtek cigistock, doufam, že někoho překecam, aby tam se mnou zůstal.. aspoň na Adolpho&band a pak.. pak slavností zakončení školního roku v kostele a budou prázdniny. Změnila sem plány, místo korálků si koupim fimo a zničim troubu, takže o zábavu nebude nouze.

Babičko, proč máš tak velkou pusu? - To abych mohla kousat tatranky našíř, děvče.

2008-06-04T18:15:00.003+02:00

Nenávidim kytky.
Nesnášim je.
Nemam je ráda.
Nechápete?
Včera sem se vrátila z botanickýho kurzu.
Už chápete?
No jo, neni nad to hodinu a půl hledat jména tří kytek podle botanickýho klíče. Pokud neznáte botanický klíč, doporučuji si ho půjčit a pokud ste kliďas, machr na bižuli nebo obojí, tak můžete zkusit hledat jména kytek, co potkáte při procházce na poli. Mimochodem ta hodina a půl je docela mizernej čas, na to, že sme to nakonec s Hankou opsaly od spolužáků, hledaly podle obrázků a následně jsme se obratně vyhnuly podrobné kontrole učitelek.
Taky jsme si ještě všichni dali s učitelkama botanickou procházku kolem tamního rybníka (ten tábor, kde sme byli, se jmenoval Oskar- Holubí kout -u Rokycan, kdyby to nááááhodou někdo chtěl hledat na mapě) a v úterý se měla konat "tůra" do jakési rezervace s kytkama, ale "naštěstí" se v půlce cesty spustil déšť a byla taková menší bouřka, tak jsme se zase všichni vrátili zpátky do tábora. Mě osobně ta nenávštěva rezervace vůůbec nevadila, představa dvou hodin zkoumaní kytek mě přiváděla do mdlob. Horší bylo, že se mi totálně promočily pohory (impregnace zřejmě stávkovala), měla sem mokrý tříčtvrťáky (ale teda jenom ze zadu, předek mi moje krásná bílá červeně puntíkatá pláštěnka zachránila) a tak nějak mi bylo mokro (kupodivu). Ale v táboře sem se převlíkla, přezula, osušila a bylo hej. Do tý doby než učitelky rozhodly, že když nemůžeme zkoumat kytičky pozorováním, že se o nich aspoň něco novýho naučíme :P
Ale jináč, pokud sem zrovna nemusela zkoumat nějakou kytku, tak to bylo supeer. Hráli sme pinčes, opejkali buřty a chleba, vyprávěli si vtipy, žvanili a žvanili (takhle fajnově sem si s Eliškou snad ještě nikdy nepokecala), fotili se (mam skvělou oběšeneckou fotku, na který vypadam jako vždycky - jako debil :D), zkoumali, jestli béčaci kecali, že jsou v rybníku pijavice, diskutovali o Ríšově praseti a jestli existuje bůh a šlapali na mravence, který se snažili nám čorchnout jídlo. Paráda. Proč nemůžeme jednou za čas někam takhle vyjet a flákat se a kecat a kašlat na organizovanou zábavu?
Jináč mam parádní skvěle dobrou náladu. Přemýšlím o tom, že rozbiju prasátko a koupim si drátky a korálky a budu motat a navlíkat, protože mě to nějak chytlo a moje nový drátkovano-pletený naušnice měli ve škole úspěch (snad ještě větší než ta moje puntíkatá pláštěnka). A taky si koupim nějaký bavlnky, protože mi přijde, že mam málo odstínů. A taky bych si mohla koupit nějaký zapínání na naušnice, protože mi pomalu dochází. A jak tak na to koukam, na rozbíjení prasátka prdim, jdu vyloupit banku.

People are just people, they shouldn't make you nervous

2008-05-29T14:45:00.004+02:00

Dlouho sem sem nepsala, ale mělo to svůj důvod. Nebylo o čem. Ne že by teď bylo o čem psát nudné slohy, ale chci jenom dát na jevo, že ještě žiju :D
Díky maturitám a nepřítomnosti valné většiny nás vyučujících profesorů nám už 14 dní většina předmětu odpadá. Zejtra máme jenom tři hodiny, od devíti, paráda... ale až budeme muset ve středu ve škole vyržet těch sedm hodin, tak asi padnu... a to máme ještě ke všemu dějepis :P V pondělí a úterý máme botanickej kurz, podle toho, co nám řekla profesorka, budem pozorovat kytky a opékat buřty, ať žijou školní akce :D
jooo a už vim, co budu dělat, až budu velká. Budu psát do Dívky/Brava/podobně úchylného časopisu. Rozhodla sem se tak po sepsání čtvrtletky ze slohu o tom, že láska se lépe než slovem dokazuje činy. Moje plky byly tak na stejné úrovni jako ve výše zmíněných časopisech, což mi zaručuje dvě věci.. sakra blbou známku, ale i hvězdnou kariéru a popularitu u holek ve věku 9-12 let :D
Po dlouhé době mam zase nějakou muzikální mánii. Moje široké okolí teď musí zvládat moje neustálé žvanění o Regine Spektor.... ale není ona skvělá? :) :D

Už jste někdy viděli zelenýho hrocha? Zájemcům můžu ukázat i svoji ctěnou nohu vyfocenou s čerstvě pomalovaným trikem ;)

Je hnusné býti na dně SAD

2008-05-14T21:56:00.002+02:00

Drobet sem si upravila nadpis z blogu paní Almqvist-Dangerousový. Zatím co ona je ze Švédů na dně a úplně šťastná, já sem momentálně ze Švédů na dně a nešťastná. Mrchy, mrchy, mrchy (to je dobrý, mě to přejde, ale kdo mi poradí, že si hokej nemam tak brát, tak toho.. hm.. kousnu).
Asi mi neni souzeno psát příspěvky na blog ve šťastném stavu duše. Nebo aspoň v normálním.
Mamky mi koupila úplně úžasný nový boty- balerínky. Fakt pěkný, nikde mě v obchodě nedřely, když sem je zkoušela doma, tak mě nedřely a v pondělí sem se domů vrátila se sedřenejma patama, puchejřema na malíčkách a dneska sem k tomu přidala odřeninu pod kotníkem a puchejř na patě. Mam divný nohy, jinak to neni možný....
Ředitel buď se buď pěkně hnusně seknul a nebo mu šíblo. Každopádně kdesi na nástěnce visí, že se nám posunuje zkouškový i na pondělí jánevimkolikátýho, kdy máme jet na školní výlet (na vodu, budu zas tři dny o hladu, v mokrým, no paráda :D). Jestli to tak bude, tak to bude prča. Zálohu si propadnout nenecháme, takže si ty zkoušky budeme muset udělat středa, čtvrtek, pátek. Už vidim, jak budeme mít 4 zkoušky za den... no ještě to bude zajímavý, ředitel je kdesi mimo školu, vrací se zejtra, tak snad to byl jenom překlep.
A to je tak vše, co jsem vám potřebovala oznámit (předpokládám, že podrobnosti o zkažených písemkách z bižule a dějepisu vědět nepotřebujete a to, že neumim počítat goniometrický rovnice, vás nezajímá :D). Takže se jdu někam vyvztekat, dobrou....
p.s. to-neni-fér. Měli sme vyhrát... už sem zticha...

Rock is dead. Long live hook and yarn!

2008-05-05T18:31:00.003+02:00

Včera sem měla úžasnou náladu, napsaní. A když mam úžasnou náladu na psaní, tak většinou nenapíšu ani řádku. Takže trochu zkráceně (jako vždy):
- Posloucham Green Day.. už zase :D nějak se to všechno opakuje...
- Po přečtení Rickova a Vrtova blogu sem dostala chuť jet na kolo. Po té, co sme v neděli odvezli taťkovi oběd, já si vyjela čtyři kopce, málem sem si rozbila pusu na šutrech [kterej debil zasypává kamínkama silnici, ještě ke všemu když se po ní předtim tak dobře jelo (jednosměrně teda - byla z kopce :D ), a polní cesty, po kterej se jelo už předtim blbě a teď ještě hůř :P] a vyklepala sem si ruce, rozhodla sem se přenechat cyklistiku těm dvěma nadšeným a již zmiňovaným klukům, který dají 50 kiláků za dopoledne/odpoledne/jinou, ještě menší časovou jednotku. Užijte si to, pánové :D
- Byli sme s našima na výletě. Nadopovala sem se kynedrilem, páč se jelo autem něco přes hodinu, takže sem byla ráda, že sem udržela pozornost a dokázala jakš takš sledovat výklad při prohlídce Hluboký a následně pozorovat zvířátka v blízký ZOO.
- Nevíte proč je vlna tak drahá? Nějak mě popadlo háčkování, ale kdo to má pořád kupovat :D?
Takže pro zatim mám "jenom" obal na mp3ku a želvičku. Ale jednou, jednou to dotáhnu na obřího medvěda, kterýho sem vždycky chtěla a kterýho mi naši nikdy nechtěli koupit :/

Všichni jsou blázni. Jenom já jsem tříkolka.

2008-04-25T21:12:00.003+02:00

Mám za sebou jeden z takovejch těch tejdnů, kdy se mi prostě nechce učit, i když vim, že bych sakra měla, a kdy je mi úplně šumák, že napíšu písemku blbě. Asi to odstartovala ta písemka z matiky, kterou sem komplet projela, protože sem nebyla tejden ve škole a totálně nechápu látku, co za týden probrali. Ale učitelka mi tu známku kdyžtak škrtne, aspoň to slíbila. Následovala písemka z aj, zsv a dnešní čtvrtletka z ájiny, nad kterou angličtinářka chytla záchvat smíchu (vážně se těšim, až mi to opraví, doufam, že nad mojí písemkou stráví veselý večer :D).
Ale dneska, dneska byl asi nejlepší den z tohohle tejdne. Asi sem našla obchod svýho srdce. Galanterie. Sice malá, že se bojim, že to tam jednou smetu na jednu hromadu, ale hezká. Těch bavlnek, těch korálků, vlny,... budu tam muset chodit jenom s menším obnosem peněz v kapse :D Horší je, že na náramkovým fóru se objevil odkaz na fórum o různých ručních činnostech a já se od toho nemůžu odtrhnout... tak teď trénuju háčkování, protože sem se rozhodla udělat něco jako jsou tyhle obaly na iPod. IPod sice nemam, ale mp3ka se tam taky narve. Až si propíchnu ruku háčkem (při mojí šikovnosti to bude brzo), dám vědět.
Taky sme s mamkou nakupovaly. Původně sme pro mě chtěly sehnat nějaký džíny, ale nakonec mam jedný plátěný kalhoty (krásný, krásný), sukni (ta nejkratší, jakou sem v životě nosila, nesnášim krátký sukně, kdyby nebyla tak hezká, tak jí snad nenosim :D ) a asi 6 triček - dvě mamky a 4 moje. Blbé je, že nemám ty džíny, starý mi jsou nějak krátký a malý v pase (ačkoliv sem si nevšimla, že bych vyrostla - aspoň teda ne do výšky), takže nevim, co budu nosit.. asi tu sukni, krátkou, hezkou :D

Ooh la

2008-04-19T18:34:00.004+02:00

Usínám, sem příšerně unavená, páč sem včera vstávala v pět a od tý doby sem spala asi tak 4 hodiny, ale ani to mi nebrání v tom vám napsat, jaký to bylo v UK úúžasný. Jediný, co mi kazí náladu, je, že sem opět dostala 3 z chemie (vysvětlí mi někdo rovnice??) a že na úterý mam asi milion tisíc padesát úkolů, ale tak což... to se bude řešit, až nebudu usínat.
Tákže, zkrátim to, stejnak se to nebude nikomu chtít číst:
1. den: odjíždělo se v sedm od školy, byla sem nucena vstávat v půl šestý a pak sedět celej den na zadku v buse. V půl devátý večer jsme dojeli do Francie, ubytovali se v hotelu Premiere Class a nakoupili si snídani na další den v Kerfůru.
2. den: Budíček v 4:45 (Taky rádi vstáváte brzo?). Odjezd z hotelu v 5:30. Nalodění se v Calais na trajekt, přeplutí do Doveru. Prohlídka Silbury Hill, West Kennet Long Barrow (obojí nej-něco hroby) a Avebury - největší známý kamenný kruh ve VB. Horší bylo, že kolem těch kamenů v Avebury pobíhali ovce, takže se člověk víc než na kameny koukal, kam šlape a co se na něj řítí :D Večer nás odvezli do Bath a rozdělili do rodin. Mě a další tři holky dali k jakési Sheeně, která nás nastěhovala do pokoje té nejnevhodnější velikosti pro 4 lidi, obestavěného vším možným nábytkem atd. atd. prostě sme se tam všechny i s báglama vešly, pouze když aspoň dvě ležely na posteli. K večeři jsme dostaly pizzu a hranolky.

-> Calais

-> Avebury
3. den: Návštěva Glastonbury (hrob krále Artuše atd.), městečka Wells (krásná katedrála s nůžkovou klenbou) a prohlídka římských lázní v Bath. Noc sme trávili opět u rodin. My dostaly večeři v krásných půl devátý - hranolky s fazolema.

-> v městečku Wells
4. den:Hrad Chepstow, Tintern Abbey, hrad Cearphilly. Díky bohu, že sme si v Caerphilly koupily s Verčou jídlo, večeři nám Sheena uvařila až v půl desátý :// Já myslela, že padnu hlady. Jen tak pro představu byly hranolky, kousínek pizzy, kousínek volskýho oka, nějaká zeleninka, jeden rybí prst, naprosto hnusna červená omáčka s těstovinama a možná ještě něco, čeho sem si už nevšimla.

-> Chepstow
5. den: Budíček v 5. Sbalení věcí (doteď nechápu, jak se nám to mohlo povíst na tak malým prostoru :D), snídaně a odjezd do Londýna, kde sem celý den pobývali.

-> Pohled z London Eye
Z Londýna se večer jelo do Doveru, odtud nám v půl dvanáctý odjížděl trajekt (bylo rozbouřené moře, miluju vlny :/), ve Francii jsme byli v jednu britského času - ve dvě "našeho" času. Pak už se jenom jelo, jelo a jelo a v půl třetí dne šestého sme byli v Plzni.

Začínam být anglofil, ačkoliv V Británii nikomu nerozumim a oni nerozumí mně, strašně se mi tam líbí :D Snad jenom díky tomuto zájezdu nechci víc jak dva týdny vidět hranolky a toasty (byly k snídani i svačině denně, sou dobrý, ale čeho je moc...). Taky sem rozhodnutá, že manželskou postel v žádném případě, leda že bych na ní měla spát sama nebo musí bejt mega široká. Jo a jednu deku už vůbec - neexistuje (to neni nic proti tobě Verčo, ale mít postel a deku pro sebe je mít postel a deku pro sebe).
Celkově to bylo skvělý (nepsala sem to už? :D), průvodce Ríša byl opět vtipnej, rodina opět divná, kéž bych mohla příště zase jet....

namažu si třeba chlebem sádlo, přes kalhoty oblíknu si prádlo, nasypu si čistý ptačí žrádlo, jenom abych se zabavil, lodí budu popohánět pádlo...

2008-04-11T22:03:00.004+02:00

Seznamte se: Adolpho & band
Mám mizernou náladu, sem naštvaná sama na sebe (trojka z bižule, kterou sem si zavinila vlastní blbostí, a spousta dalších věcí) a blbě se mi spí. Snažim se nebýt hypochondr a přinutit se těšit do Anglie (odjíždim v podělí ráno - v sedm od gymplu, nechcete mi někdo přijít zamávat? asi ne, co? :D ) Neni to se mnou tak zlé jak to vypadá, ale moc dobré to taky neni... chtělo by to, aby se něco dělo. Něco, čeho bych se mohla účastnit. Proč musí Cribs přijet na Pohodu??? Proč ne na RfP? Nejsem si jistá, že bych tam přijela, ale šance by byly větší... grrr
Do školy se nám nahrnuli praktikanti z pajdy. Zeměpisářka byla v pohodě, docela fajn holka. Ale ten na ZSV, ten byl... já nechci moc rejpat, ale tak košile divné barvy zastrkaná do kalhot, ta byla!
Zase mě rozčílily noviny. Nebo teda to co v nich píšou.... kam ten svět spěje. Omezení potratů, katarskej princ je na svobodě, atd.
Taky bych si měla psát, co sem chci napsat, páč sem toho měla vymyšleno celkem dost a teď už zase nevim. Nebo bych možná mohla psát články v jinej čas než v půl jedenáctý :D
Jo a tady prosím výtvor vrcholu mé Hives mánie:

Na koncertě to bylo všechno drahý, takže proč si to nevyrobit sám (ač to pak vypadá jinak, než bylo původně požadováno).
pochybuju, že budete z těch blábolů tady nějak moudrý, ale to neřešte. Poslechněte si toho Adolpha a jeho bandu, jsou dobrý, kluci a holky plzeňský :)

hehé, je to jasné

2008-03-31T15:59:00.002+02:00

patřim mezi to minimum lidí, který při koncertu nemají potřebuju mlátit kolem sebe hlava nehlava a skákat na všechny strany. Což bylo včera moje obrovký mínus. Jakmile nastoupili Hives, tak sem myslela, že jsou to moje poslední minuty :D Navíc sem celej ten den moc nejedla, takže mi v tom dusnu a při tom mačkání se bylo patřičně špatně, chvílema sem myslela, že už se skácim k zemi. Byl tam šílenej bengál, ještě dneska ráno sem nic neslyšela a doteď mi píská v uších... ale jináč, jináč to bylo skvělý! Zabrali sme s tátou krásnou asi 7. řadu (doteď sem ráda, že sem nebyla v první, představa, že mě z jedný strany mačká bariéra a z druhý pogující puberťáci.... to už by můj žaludek asi nevydržel), sice sem si nesahla ani na Pelleho ani na Nicholause, trsátko mi nehodili, paličky házel Chris úplně někam jinam než sem byla, ale mně to vyhovovalo. Koukat na Nicholausovy pohyby stálo za všechny prachy :D :D Jeho postoje, olizování si prstů, prošťourávání si zubů trsátkem (po té co sem tohle viděla, sem po trsátku přestala toužit :D) a ksichty... :D Jak tak čtu recenzi, tak bych zapomněla, jak si krásně poradili s jedním fanouškem, teda "fanouškem", který pokřikovat něco jako -Hives suck- :D Bohužel, kousek před desátou už bylo po všem... škoda, že mi bylo tak zle a zalehly mi tak ukrutně uši, jinak bych si to snad užila i víc. Ale takhle to stačilo :)
Předkapela taky stála za to (Henry Fiat´s Open Sore) :D Teda z vizuálního pohledu, na poslech to bylo něco šílenýho :P

Ty masky.. ty masky.. :D byly nahoře na zip a já se neubránila představě, jak si tam jednou ty chudáci skřípnout vlasy :D Pokud je teda mají...
Tak sem si krásně nacvičila chování na koncertech a Ferdinandi můžou přijet. MUSÍ. Hezky se najim, napiju a potom to snad vydržim i v první řadě, pokud se do ní dostanu :P
Menší vykrádačka, páč sem neměla foťák:

A pár fotek
šlohnuto slečně s nickem SonneckA
http://i203.photobucket.com/albums/aa79/Sonney_07/Snmek045.jpg
http://i203.photobucket.com/albums/aa79/Sonney_07/Snmek050.jpg
http://i203.photobucket.com/albums/aa79/Sonney_07/Snmek052.jpg
http://i203.photobucket.com/albums/aa79/Sonney_07/Snmek062.jpg
http://i203.photobucket.com/albums/aa79/Sonney_07/Snmek067.jpg
http://i203.photobucket.com/albums/aa79/Sonney_07/Snmek068.jpg
http://i203.photobucket.com/albums/aa79/Sonney_07/Snmek069.jpg
http://i203.photobucket.com/albums/aa79/Sonney_07/Snmek070.jpg
http://i203.photobucket.com/albums/aa79/Sonney_07/Snmek071.jpg
http://i203.photobucket.com/albums/aa79/Sonney_07/Snmek088.jpg
Recenze:
http://show.idnes.cz/svedsti-divocaci-the-hives-rozparadili-prahu-faf-/hudba.asp?c=A080331_132304_hudba_vk

-40-

2008-03-24T10:01:00.004+01:00

Tady se všichni asi zbláznili... pořád někdo zvoní a dobejvá se sem. Moje milá maminka mě vzbudila už v devět, že musim vstát (a to byl tohle jedinej den, kdy se mi dobře spalo a brácha mě nebudil tim, že v pokoji něco hledal, vrtěl se moc v posteli nebo vrzal zubama - mimochodem to jeho vrzání je příšerný, divim se, že mu ty zuby ještě drží v puse), tak sem naprotest zůstala v postelia nechala bratra, ať si hledá velikonoční čokoládu sám, čímžpádem sem přišla o tu největší velikonoční srandu. Ale můj největší velikonoční dárek mi už stejně nikdo nesebere, znáte někdo knížku Strašidla od Chucka Palahniuka?
Jako naschvál jsem až včera přišla na něco, čím sem se mohla bavit celý prázdniny:

Aby ste nebyli ošizení o velikonoční atmosféru:
kraslice

A takhle to vypadá ve Zbůchu o velikonoční neděli ráno (teď se to o moc neliší):

Dávají Lotranda a Zubejdu, sledujete? :)

Pane profesore, kde leží Athény? BANG!

2008-03-19T22:30:00.002+01:00

sotva se pan profesor otočil k mapě, proletěla vzduchem smršť papírových kuliček.
Ona v tý škole bude snad nakonec i prča. A na ájině taktéž. Tam se však o zábavu nestarají kamarádky s papírovou municí, ale Patrik, kterej když promluví, tak je to vždycky absolutně mimo (a paní učitelko, víte, že ty indiáni na náměstí nejsou pravý??)
A venku je spousty krásnýho bílýho sněhu!! (fajn, je to tenoučká vrstvička hnusnýho, mokrýho, klouzavýho bléé, co si říká sníh). A ve vsi nám bouchnul plyn, takže se netopí, takže je tu kledra a zítra nejspíš zmrznem. Krásné prázdninové dobrodružství.
Dočetla sem Ďábel nosí Pradu, fajn knížka pro odpočinek. Až na to, že je tlustá a já myslela, že mi upadnou záda, když sem se s tim tahala do školy.
Taky mě pořád něco bolí. Břicho, nohy, kolena, ruce. Vše naprosto bez příčiny. Až na nos, kterej mě bolí od toho, jak mě do něj trefila při přehazce spolužačka. Jinak tělocvik taky stojí za to. Učíme se hrát volejbal ( :D :D kdo mě neviděl, neuvěří, že může být takový kopyto) a cvičili sme gymnastickou sestavu (ještě větší magořina než volejbal. V závěru mi spolužačka dělá přes hlavu kotrmelec :D Ale učitelce se to prej líbí, chtěla aby nás jeden z těch-co-umí-s-počítačema-a-s-kamerou učitelů natočil. POMOC!! Představa, že budu vyvěšená na netu, jak se snažim pohybovat ladně, je značně znervozňující )
A to nejlepší na konec: Mam regulérní kraslice. Až se mi bude chtít a nebudu líná, dam sem fotku. Strávila sem s tím dneska hodinu a půl v učebně výtvarky, kde až na jednu kvartánku byli samí primáni, ale vůůůbec sme tam s kámoškou nevyčuhovaly :D Bylo to celkem fajn, s Habibem byla sranda, učitelka vyfukovala z vajíček barvu, takže tam chodila se zelenou pusou, krása, krása.. až na to, že doteď pořád cítím ocet, z prstů mi táhne ocet... je všude....

To bych nebyla

2008-02-25T18:44:00.003+01:00

já, abych na něco v předchozím článku nezapomněla. Teď už sem toho zase půlku zapomněla, ale tak to občerstvím novinkama z dneška:
Mam lístky na Hives! Můj první koncert něčeho, co mě fakt zajímá ( tak pochopte: Olympic, Chinaski.. :P :D). Kdo teda ještě jde? :)
Venku bylo v neděli super duper krásně teplo. Tak teplo, že sem mohla chodit v triku s krátkým rukávem! Řekla sem si, že si konečně můžu vzít sukni (sem sukňový úchyl). A jako naschvál se dneska udělalo hnusně. Ale stejně se mi to v tý sukni líbilo.
Celej víkend sem sledovala IT Crowd. Kamarád byl tak hodnej, že mi to vypálil na CDčka, protože mi DVDčka do počítače nejdou. Úžasnej to člověk. Úžasnej to IT Crowd.
a to nejlepší na konec: ODPOVĚDĚLI MI Z JEDNÝ JAZYKOVKY, POŘÁDAJÍ KURZY ZNAKOVKY, OD DUBNA BUDOU VĚDĚT ROZVRHY KURZŮ, MAM JIM PAK NAPSAT. UAAAA. Nejsem blázen, já mam jenom šílenou radost, že se mi to podařilo sehnat :D :D Ono se to určo zase potentočkuje, ale zatim mi to slušně dodalo energii :))))

Už je tu zase vaše milá, oblíbená

2008-02-24T21:57:00.003+01:00

pisatelka :D
Ačkoliv je konec víkendu a já měla dva dny na to, abych se vyspala, sem neuvěřitelně unavená, takže to vezmem hopem:
* Byla sem zkoušená z bižule, ani sem se na to nekoukla, díky bohu, že ta učitelka je šíleně hodná. Za tři.
* Napsala sem do plzeňský Unie neslyšících, chtěla sem vědět, jestli pořádají kurzy znakové řeči. Opět mi neodpověděli. Tak sem napsala někam jinam, přesně nevim kam, ale je to v Plzni a na stránkách o znakové řeči něco píšou. Tak snad... už... by se to mohlo.. podařit.
* Poslední dobou sem dostala nezvyklé množství psaní. Pohled od Hedušky (děkuji, děkuji) a mega obálku plnou stříbrných kuliček a mnoho dalšího úžasnýho od Pajuš (další velké dík). Už sem říkala, že ráda dostávam dopisy? Nechcete mi někdo napsat? :)
* Od čtvrtka od půl jedný do pátka do šesti večer sem pomáhala vymalovávat zeměpisnou učebnu. Občas sem si tam připadala lehce zbytečná (protože se prostě neumim někam nacpat jen tak sama o sobě), ale jinak to bylo i přes pár problémů fajn ( malovalo pár lidí, protože víc by se jich tam nevešlo a zbytek třídy to neunesl. Zapomněli nám říct, že ta barva se má ředit vodou :D. Brutálně nám opadala přední stěna, kterou sme původně neměli malovat, ale překecali sme učitele, abysme ji vymalovat mohli. Pak nám tu stěnu spravovali kvartání, čímž sme rozčílili už tak rozčílený zbytek třídy. Češtinářce se nelíbilo, že makáme místo vyučování a chce nám dát neomluvenou hodinu) Ale stejně to bylo fajn :)) Bejt ve škole dobrovolně do osmi večer, to se mi už asi hodně dlouho nestane :D
Pár fotek:

-> nejřív se kreslili obrysy kontinentů

-> pak se začlo makat

-> i já sem makala!

-> i po žebříku sem lezla :D

-> hotové dílo
P.S. Tu Sochu Svobody sem do tý Kanady fakt nenakreslila schválně. Prča je, že si toho nevšimla ani učitelka a tak tam holt bude výkvět mojí blbosti viset dokud se někdo nerozhodne to přemalovat. Takhle je to vždycky, když sem s něčim spokojená, tak se aspoň něco po*ere... nebo já něco po*eru...

Malý comeback

2008-02-17T20:03:00.002+01:00

-> -> -> nový článek zde <- <- <-

Ještě

2008-01-31T15:15:00.000+01:00

žiju... kupodivu. Zjistila sem, že sem sem dlouho nepsala. Problém je v tom, že když je co psát, tak se mi nechce, když není co psát, tak by do toho psaní i chuť byla....
Od tohohle týdne mam volný středy. Skončily mi taneční. že by mě to tam extra bavilo se říct nedá, ale zase sem poznala několik prima (i neprima) lidí a kdoví, jestli je ještě někdy uvidim. Mimořádně sem se na poslední-včerejší závěrečnou těšila, ale jako vždycky když se těšim, tak se něco semele. Takže první co bylo - zapomněla sem si mobil, což mi moc nevadilo, s tátou sem byla na odvozu domluvená, tak co. Jenomže pak sem "zjistila", že můj tanečník je blb a přitáhl si na závěřenou kamarádku, protože si myslel, že nepřijdu (nějak nechápu proč? :P ) a bla bla, prostě sem si zatancovala akorát dvě samby, který byly na nic, protože neumim kroky a jednu chachu a pak sem ho tam s kamarádkou nechala. Neměla sem mobil, takže sem nemohla zavolat tátovi,že mě to tam nebaví - protože 4 hodiny pozorovat snažící se tanečníky...., ale pak sem za to byla ráda. Nakonec sme totiž celý večer proseděli s Eliškou a Alešem, kterým taky nebylo do tance, ve vestibulu, míchali pomerančovou Fantu s džusama, požírali tyčinky a buráky a bylo nám fajn. Aleš plánoval složitou vlakovou trasu na páteční vlakovýlet, aby pak zjistil, že musí v pátek do práce, následně nám vyprávěl všechno možný, co se mu ve vlaku stalo a skončili sme u příhod z MHDčka (jako rozzuřená kamarádova sestra, mlátící deštníkem do trolejbusu, kterej jí ujel před nosem atd.). Takže se z toho vyklubal nejlepší večer z tanečních :)
Ve škole byly zkoušky, které dopadly celkem dobře. Co celkem dobře, dopadly přímo výborně! O dvojce z češtiny z mluvnické čtvrtletky se mi ani nesnilo. Následně byly celkem zmatky kolem malování tříd. My měli malovat zemák, ale jelikož sme se nedomluvili na návrhu, tak sme se dneska hezky učili :/ Ale máme slíbeno, že až uděláme návrh, můžeme se do toho kdykoli pustit. Problém je v tom, že se najednou půlka třídy trhla a chtějí vymalovat naší třídu. Bože, no a co, že sme zeměpisářce slíbili vymalovat její učebnu.... Tak snad když už jsme to sakra slíbili, měli by sme to splnit :/ Pcha. Dneska výzo, které dopadlo jak sem čekala, deptá mě dvojka z latiny, kterou mam jenom kvůli jednomu blbýmu překladu, ale jinak sem plně spokojená.
Mimochodem, taky se vám poslední dobou chce tak strašně spát?

První příspěvek v roce 2008!

2008-01-07T16:25:00.000+01:00

Po dvou dnech ve škole jsem usoudila, že to tam nemá cenu, a tak sem zase doma. Ne že by se mi konečně podařilo přesvědčit rodiče, že to ve škole stojí za houby, ale naše třída odjela na lyžák a já s nima nejela, protože jsem odmítla chodit do školy tejden pro nic za nic, takže mam týdenní prázdniny :) Ale oficiálně sem nemocná... prostě marůdek.
Začala sem se řídit heslem kdo si hraje nezlobí, takže sem se pustila do jednoho strašně hezkýho náramku - fotka bude brzo. Ano nesmím se zapomenout pochválit, vypadá dobře :D
Zkoukla sem koncert Hives, co dávali v pátek v televizi. Veškerý můj obdiv patříPellemu, po jeho uvítacích slovech bych byla bez hlasivek, ale on uřval celej koncert.. zajímalo by mě, co s těma hlasivkama dělá. A 100%ně se mu musí dobře fandit na hokeji/fotbale :D Zbytek dne jsem prokecala se spolufláčem-spolužákem, co taky nikam nejel. On mi posílal videa Slipknotů a tak dále. Já jsem mu posílala za odměnu videa Hives, aby věděl, proč sem se mu nemohla hodinu věnovat :P Jeden kytarista je podle něj dobrej (nevim kterej, ale od Káreho je to pochvala jak hrom), další dva prej hráli to samý a to se mu nelíbilo, bubeník ho zklamal, protože měj málo bubnů a činelů, a teď prosím, aby všechny Pelleho fanynky zavřely oči, Pelle prý kouká jako kiwi. S tím ale musim souhlasit, v tom videu to fakt tak vypadá :D
jedna Káreho perlička, která mě dostala: zkoukněte aspoň kousek tohohle (hlavně se soustřeďte na ty obličeje ;) ):

A teď tohle:

Podotýkám, že jsme pak vedli menší debatu o přitomnosti mistrových trenýrek :D
EDIT: to je ten nahoře zmiňovaný náramek:

Tak už je to zase za náma

2007-12-28T14:20:00.001+01:00

Vánoce sou zase v háji, prázdniny pomálu taky. Ale stejně si myslim, že tyhle Vánoce byly krásný a prázdniny se taky docela povedly. Kupodivu jsem ve svém filé o štědrovečerní večeři neměla kost, salát byl přímo mňamózní a dárky byly úplně skvělý. Lepší sem si snad už ani přát nemohla. Ve sloním pyžamu už od štědrýho večera spím, plánky Londýna mam pečlivě schovaný a připravený na cestu směr Anglie, ponožky jsou v šuplíku, triko je mezi vypraným prádlem, kalendář je pověšenej (a jsou v něm označený -snad- všechny svátky a prázdniny - na to sem puntičkář, potřebuju vědět, kdy mam volno a co se bude dít :D ), Svatební cestu do Jiljí už mam přečtenou, rozečtenýho mám Alana Aldu a v knihovničce čeká Agatha Christie. Což mi připomíná, že nutně potřebuju další prostor na knížky! Už je nemam kam dávat :D
Jinak to bych nebyla já, kdyby se nenašla nějaká smůla. A tak sem v myspace přání - bulletinu udělala menší hrubici, ale co, stejně to nikdo nečetl, kdo četl, tak to pochopil i s ní. Třeba příští vánoce dostanu knížku a anglickým pravopisem :D
A taky už sem byla třikrát bruslit na rybníce. Až na to, že se tam všemo směrama posílaly puky a petardy, to bylo fajnový. Natáhla sem se jenom jednou, což je taky úspěch. A kámoška mě učila takový to podivný bruslení krasobruslařek, při kterým si dávají nohu přes nohu - víte aspoň trochu, co tím myslím? (pro upřesnění: http://uk.youtube.com/watch?v=5d3XqacgGiA - je to tam tak kolem 1 minuty, ale vemte v potaz, že já u toho tak vznešeně nevypadala, navíc sem balancovala mezi tim, jestli spadnu dopředu nebo dozadu, na mě musel bejt fakt pohled :D )Ještě by to chtělo zajezdit si na bobech a mam dokonalou zimu. Akorát bych se do těch bobů asi nevešla, už loni sem měl co dělat a nakonec sem měla krásně modřinatý záda. Ale co bych pro zážitek nevytrpěla. Chci sníííh :P
Jen tak, aby nás taneční mistr nezklamal, měli sme taneční i teď ve středu. Ale aby byla změna, bylo to pojmenovaný karneval a konalo se to v pidi zakouřeným sálu bez oken, ve kterým sem po hodině myslela, že se udusim. Pokoušel se nás naučit sambu, salsu, lambadu, mambo a já nevim co ještě... bohužel nic z toho neumim a základní kroky si nepamatuju. Při pohledu na mistra, kroutícího v podřepu vehementně kyčlema, jsme se nemohla udržet a prostě sem vždycky polovinu tance prosmála, případně sem byla naprosto bezradná, jak to mam jako dělat, protože přede mnou bylo plno lidí a já viděla Krejčíkovi akorát na ten jeho kroutící se zadek, na nohy však ne :D Jediný co mi šlo, byla makaréna, ale po ní mi kámoška řekla, že sem při ní vypadala pěkně znuděně... já prostě na tanec nejsem a nebudu :D Až budu velká, hodlám pracovat osamotě, na klidném místě, hlavně abych nemusela vystupovat na veřejnosti nebo komunikovat s cizími lidmi.. tak!

Já vlastně vůbec nevim,

2007-12-13T20:03:00.000+01:00

co sem chci psát. Ale stejně mě to pořád nutí sem něco napsat.. jo už vim, dneska Češi vyhráli nad Švédama - no neni to krásný? :)) Sice sem to neviděla, ale zrovna to říkali ve zprávách.

A co mě nehorázně štve je, že změnili jízdní řády.. a je to zase horší. Nechápu jak to dokážou, ale je to fakt čím dál tím horší :P Dřív ten vlak stál aspoň v Plzni na nástupišti a bylo v něm teploučko. Teď na vlak musíme čekat na nástupišti a je v něm kosa jak nevim kde :P Ale co mě nejvíc dožralo: Na hlavním nádraží hlásí ty hlášení nějaká divná ženská!! Můj úžasnej, sympatickej, ukliňující hlas, zpříjemňující mi každý den, zmizel! Už to neni ono :(
Taky sem se těšila, že budu mít delší vánoční prázdniny, protože nejedu na lyžák a ono prdlačky :P Zrovna ten tejden se u nás v bytě budou měnit okna, takže budu zabalovat, vybalovat, oblepovat a odlepovat nábytek, uklízet, utírat prach a ještě ke všemu budu bez počítače :PP
Mimo jiné jsme taky oprášila Polib si dědu od Wohnoutů. Já nevim, mě se to prostě začalo líbit :D
Činely ♥
Začala sem taky zkoumat, jak nás ve škole oslovují učitelé... No neni to úžasný, když vám někdo říká vy moji broučci? :D (oslovení od pana profesora Emingera - religionistika) Tím sem se fakt pobavila. A nebo taky potvůrky - zapomněli jsme (zase) přinést třídnici na literku. Někteří profesoři se prostě nezdají :D
jooo ještě: Foxboro hot tubs ♥♥♥ Ricku neměls o nich nic říkat, jak je pustim, nemůžu je vypnout..

Mám novou hračku!

2007-12-02T15:33:00.000+01:00

Že je divnej? Spláclej? Vidíte tam díry (i když je to focený, ze strany, kde skoro žádný nejsou)? Tak to je mě šumák! Protože tohle je moje vrcholné dílo! Na náramkářským fóru se objevila jistá slečna (jejíž díla jsou tady), která umí bezvadný hakysáky a já jako správnej závistivec jsem se rozhodla, že si taky nějaký udělám. Včera k nám přijela babička, tak jsem jí zaúkolovala, aby se pokusila naučit mě háčkovat a protože musim mít všechno okamžitě, hned večer jsem začla vyrábět tenhle úžasnej hakysák. Ještě musim nějak vyspravit díry, který na tý fotce nejsou vidět ( :D ), aby mi ty kroupy nepadaly ven a bude :)
Když už jsme u toho chlubení, jeden z mojich posledních náramků:

Tak a teď víte, co vyvádim místo učení se a místo toho, abych byla na icq :) K tomu jsem stihla ještě odtancovat prodlouženou, což byla se sedama-lehama, který jsme dělali ve škole v úterý, vražedná kombinace. Ve čtvrtek sem myslela, že se nezvednu z postele :P K mojí radosti se naše škola připojí v úterý ke stávce, takže si budu moct přispat, ale bohužel mam v úterý taky ájinu v jazykovce, takže do Plzně stejně budu muset :P Jdu hledat článek o globálním oteplování, psát historickou zprávu o Ježíšových skutcích a hledat nějakou vlnu na další hakysák (maniačka....). Takže zase za týden.. sportu zdar ;)

Nejprímovější dopoledne tohohle měsíce

2007-11-25T18:25:00.000+01:00

sem dneska prožila :) Konečně máme DVD přehrávač, takže sem dneska ráno rovnou zkoukla to bonusový DVD, co jsem si koupila společně s YCHISMB od Ferdinandů. Ááááááá, konečně! Pár poznatků: Ferdinandi mají fakt skvělej způsob posílání dopisů - asi taky budu praktikovat, až seženu další tři kámoše. Nick má zajímavý auto :D Pokud nechcete zabít Alexe, nedávejte Nickovi a Paulovi do ruky sekery! A Skotsko má nádhernou krajinu :)
Celou sobotu sem překvapivě strávila ve škole. Měli sme den otevřených dveří, tak sem tam pomáhala s matikou. To by jeden neveřil, jak sou ty tatínkové všichni stejný! Stojí tam nad desetiletýma ratolestma, který se snaží vyřešit hlavolam a tvrdí, jak je to jednoduchý a neporadějí :/ Tak sem jim srážela sebevědomí skvělou větou: ,, Nechcete zkusit složit kostku?" Bohužel, chytří tatínkové to většinou složili a když ke kostce přišly ratolesti, začalo to zase znova :P Grrrr.
A jelikož je můj život celkem nudný, pár reportů z tanečních:
* na závěřečný musim tanečníkovi dát kapesníček, pokud možno vyšívanej
* začínam to tam nesnášet
* nechápu otočky do tanga, slowfoxu a quickstepu
* nemam žádný spešl šaty na závěrečnou a sem lehce za cvoka

A pomalu mi začíná hrabat, je toho na mě moc. i těch náramků sem upletla nějak moc.... A asi zase ujíždim na Ferdinandech. A Holloways se začlenili mězi mé nejoblíbenější kapely :)

Well i cant really dance but baby won't you dance with me

2007-11-17T19:23:00.000+01:00

And if you want to take a chance then baby take a chance on me

Všichni povinně :)
Už sem sem dlouho nepsala, tak píšu teď. Neni o čem, ale proč ne.. chtěla sem spát už minulej týden, to sem měla fakt skvělou náladu. Týden bez profesorky Deglové se na člověku opravdu pozitivně podepíše. Bohužel tenhle týden se to bez hodiny mluvnice a slohu neobešlo. Zvedlo mi náladu, že sem sloh napsala na 20/17 (1ze slohu, 2 z pravopisu), ale naštvalo mě, že v pololetce budem překládat text ze staroslovanštiny, to abych se to už začla učit :P
Štve mě, že všude sněží a sníh se drží, ale u nás sněží a prší a na zemi zůstává bahno. S už tak zabahněnejma a rozkopanejma ulicema to vytvaří fajn kombinaci. Jo, super, máme tu novou kanalizaci, ale věčně něco protejká, vypadává proud a asfaltka nikde. Grrr.
Poslední dobou všichni přetěžují mé básniřské střevo :P Na relinu jsme dostali za úkol napsat vlastní evangelium podle jakéhokoliv příběhu z jednoho z biblických evangelií :D Tak mam napsaný evangelium, ale je to fakt síla :P Na literku sme měli ve skupinách vymyslet kramářské písně, to taky stálo za to. A dneska sem dala dohromady esej o svých snech, což sice nezatěžuje moje básnířské střevo, ale dokonale to zaměstnalo můj mozek :P
Taky si už asi měsíc slubuju, že zavolam na místní unii neslyšících, jestli nepořádají kurzy znakovky. Ale jakmile dojdu dom, tak na to zapomenu D´Arvit
V pátek sem byla v knihovně a chtěla sem si půjčit Fantoma opery, ale oni ho v tý knihovně vůbec nevedou - zrada! Ale půjčila sem si Akta Fowl, dneska ráno jsem to dočetla a bylo to docela fajn :) Já knížky od Colfera prostě můžu :) Taky sem si půjčila Strata od Terryho Prachetta, abych věděla, jestli je fakt tak úža, jak mi o něm tvrdí kámoška. Zatím mi to trochu připomíná Bradburyho, kterýho mam taky rozečtenýho (asi už mi z toho hrabe :D)

Prostě sem měla typicky fajn týden, díky bohu za Holloways :)

Původně

2007-11-04T16:12:00.000+01:00

sem sem chtěla napsat až budu mít ještě míň času než mám teď, ale nechce se mi učit zemák a už nemam žádnou další záminku, proč se to neučit. Sešity sem si zdobila ve čtvrtek, v pátek i včera (blááázen :D ) a prostě už nevim a nechce si mi nic dělat. A taky mam zejtra prezentaci v angličtině - o sobě. Fotky z dětství podmínkou. A jako správný stydlím hodlám zrudnout až za ušima a následně se chystám schovat se někde ve středu Sahary, dokud se na mojí prezentaci nezapomene. Původně sem si ještě měla připravit úvod do konverzace (taky ájina), ale vzdala sem se šance poučit třídu o tom, co to jsou Franz Ferdinand a OK Go. Už by těch veřejných projevů na mě bylo moc :P
V tanečních sem se stala obětí čerstvé vlastnice digitálního foťáku - kámoščiny mamky, takže mam doma už asi 3 fotky z tanečních, jednu i s Honzou, ale tam naštěstí nejsme moc vidět :P Nemam ráda focení. Já sem vůbec takovej nespolečenskej tvor...
Momentálně docela ujíždim na Robbers on high street. Konkrétně na písničce Price&Style. Když ona je taková úžasně vlezlá :D Chtěla sme dát ukázku, ale nemůžu jí najít ani na youtube ani na imeem. :/ Jediný co mam je tohle:
Robbers on High Street – The Price And Style (Album Version)
A díky nim sem našla Spoon, od kterým sem si oblíbala I turn my camera on

Ale jako naschvál jí nemůžu sehnat.. mám skvělej víkend a bude ještě lepší tejden, pondělí bude stát za to. Co hodina, to budem něco psát, přednášet, dostávat písemku (možná dostanem čtvrtletku z matiky, sem si tak věřila a půlku sem po... :P) A lastko mi na profil nenahrává Good Shoes, nechápu....

Muhahá

2007-10-28T15:19:00.000+01:00

Tak sem zašla do toho obchůdku s korálkama v Praze. No paráda :)) Všude plno korálků, kam se člověk kouknul. Obyčejný korálky, barevný korálky, keramický korálky, pokreslený korálky, všechny možný a nemožný druhy přívěšků a doplňků, který se dají na něco pověsit, náušnicový zapínání všech druhů... no prostě božský :) Doporučuju!( http://www.koralky-rooya.cz/ )To bylo jako když sem poprvý vlezla do Luxoru na Václaváku. Jednoduše sem z toho zase úplně vedle :D Ale koupila sem si tam pytlík takovejch černo-stříbrnejch korálků, korálky ,na kterých sou namalovaný kytičky, dva malinký kovový lístky, který si můžu někam navlíct a dva druhy zapínání na náušnice :) A můžete hádat, co jsem začla dělat, když sem se včera vrátila domů :D

A ještě dodatek - ano, chci v tom vyjít mezi lidi :D

Nuda ve školních lavicích

2007-10-26T11:27:00.000+02:00

i v životě. Přestávám mít přehled v tom, co už sem psala a co ještě ne. Tak kdyžtak ignorujte, co už víte, mam v tom bordel :P
Ve škole je tradičně nuda. Pokud nepíšeme písemku za písemkou, zadávají nám všemožný slohovky. Na religionistiku jsme museli napsat esej o tom, co by si Ježíš počal v 21. století, na ájinu máme sepsat esej buď o naší oblíbený osobě, a nebo o našich snech a na něminu už mám měsíc psát referát o Švédsku. Paráda. Jinak naše škola letos slaví 15 let od založení, takže pořádá různý oslavný akce. Pro ty, co už odmaturovali, uspořádali Velkou přestávku (takovej velkej sraz všech, co k nám chodili) a my jsme měli ve středu Malou přestávku. Dali nám na výběr asi 16 akcí a každej si mohl vybrat, kam chtěl jít. Já a tři moje spolužačky jsme šly na origami a jelikož jsme tam byly asi nejstarší, tak jsme tam pomáhaly primánům a učily jsme je co a jak - prostě velký machři :D K radosti všech se dostavila i naše brutální primánka Kristýna, kterou mají všichni strašně rádi a to tak, že když jde po chodbě, tak se jí všichni vyhýbají obloukem. Nebojí se říkat učitelce krávo, mlátí kvintány a hraje si písničky na čudlíkách automatu na pití. Díky bohu byla ve středu jakš takš klidná, všichni vyvázli bez zranění...
Ve středu byla v tanečních prodloužená. Trvalo to tři a půl hodiny a po hodině sem myslela, že padnu. Slovní spojení "otevřít okno" jim tam nic neříkalo :P Navíc tam byla se mnou babička, bývalá zdravotní sestra, tak sem dostala zákaz otevřít na sebe o přestávce okno. To bylo tak krásný dostat se pak na vzduch! Jinak to nemělo chybu!! :D Blues s otočkama bylo prefektní :D Měla sem co dělat, abych sama nespadla nebo někoho nesmetla a nebo se nedala smíst někým jiným :D Náš taneční mistr se rozhodl, že jsme natolik zdatný, že sami při písničce poznáme co máme tancovat, takže orchestr začal hrát a já s Honzou jsme jenom pozorovali okolí, jestli se nenajde někdo, kdo ví. Když nás přešel záchvat smíchu, tak sme se tam začali nějak kejvat do rytmu, ale jako úplně v pohodě :D Jo Honza je můj stálej tanečník - tadáá. Je mu 19 a má docela odvahu, protože si o přestávkách chodil sednou ke mně, tátovi a babičce, čemuž se dost divim, vzhledem k tomu, jaká je babička výzvědná služba :/ Když ta sláva v deset skončila, už sem se nemohla dočkat, až si lehnu do postele, ale nějakej úžasnej člověk se před Líněma vyboural, tak sme tam museli s tátou čekat, až budemem moc projet a domu sem se dostala ve čtvrt na dvanáct.
Ale to nevadilo, stejně jsou prázniny, tak sem se mohla vyspat dle libosti :) Měla sem na prázdniny spoustu velkejch plánů, jak hned udělam všechno do školy a budu mít klid a ono nic :P Ale snad mi vyjde můj další plán - až dneska dojedu do Prahy, chci si zajít do jednoho obchůdku a koupit si náušnicový zapínání a pak zkusit vytvořit svoje vlastní náušnice 8) Budu s tim asi vypadat jako blázen, ale proč ne.. Už mi docházejí nápady, končim...

Já a Janina v oněch slavných tanečních :) A taťkova ruka :)

Sum quamquam non cogito

2007-10-15T21:10:00.000+02:00

já mam ten nadpis určitě blbě, ale kašlu na to :P
Tak to vezmeme po pořádku:
Minulej tejden byla ve škole testová horečka, stalo se dost hnusnýho (podělala sem děják a nevim co ještě) ale taky pár skvělejch věcí:
- mam 18(tzn. 1) z chemie! Chápete to? Z chemie!
- sem královna kraulových nohou 8) To neřešte, já zase jednou vyhrála nějakou soutěž :D
- a teď perla největší: mam 20 bodů (to je za jedna!!!) z diktátu z češtiny, poprvý za dva roky a to ještě s tou babou :D Však ona mi to seběvědomí zase srazila: rozbor věty jednoduché mě dostal

- Taky sem si při relině vzala dobrovolnej úkol, přeložit z latiny jeden článek. Vzdala sem to ve druhým řádku, kdy sem nebyla schopná najít ty slovíčka ve slovníku. Holt nemam dělat machry :P
- Posledních pár dní přímo náhrává mé povaze *ráda si hraje se slovy*. V matice máme výroky (docela prča, když to člověk pochopí :D), z češtiny sme psali básničku o psovi (psali jste někdy rozhovor podle písničky Skákal pes přes oves? ,,Ahoj pse, kam to skáčeš?" ,,Ale jen tak přes oves" atd., prostě miluju češtinu) a dobrovolný úkol z ájiny: Napsat krátkou básničku. Má to speciální název a já nevim jakej. No prostě krátká básnička absolutně o ničem, hlavně že se to rýmuje :D Tak sem to dneska stvořila :D :D Asi to neodevzdam, je to běs a děs.
- A taneční sem ještě neokomentovala, to si nesmim odpustit! My sme trénovali chachu na Mr. Postmana od Beatles! Já se bála vlastní psychické újmy. A pak začli hrát druhou od Beatles, radši sem jí zapomněla :D A taky nemam stálýho tanečníka, nikdo mě nechce, to je děs :D A kloužou mi boty, nejde mi chodit - prostě každou středu proklínam člověka, co vynalezl podpatky.
- Víte, že se mě všechno kolem snaží vyděsit k smrti? Kamarádka na mě v sedm večer v naprostý tmě vybafne z auta. MP3ka mi začne při potichý písničce blbnout, takže já sem zaposlouchaná do tichý písničky a najednou se do toho vloudí pár tónů z tý nejhlasitější (to byste nevěřili, jak z leknutí člověk uskočí daleko). A mohla bych pokračovat přes zelenýho hada dál...
Ale já nejsem paranoidní, fakt ne!

Sem dneska stihla Box Codax 3x za sebou :D Kamarádka řekla, že prý sem závislačka na hudbě. No a co :P Milujte se a češte se!
Hele, nezdá se vám, že se ten kabel hejbe....?!

Nesnášim domácí práce

2007-10-07T11:51:00.000+02:00

sem si spálila ruku o žehličku :P a ještě musim uklidit a utřít prach a já nevim co ještě, jo luxovat.... A taky se učit. Píšeme dvě písemky v pondělí, nechápu, jak někdo může dát písemku na pondělí, já se nedokážu učit přes víkend :P
Jinak už sem psala o tom našem hračičkovém učiteli na děják? Jak dostáváme pracovní listy, kreslíme středověké hradiště atd. ? asi jo.. Každopádně včera sme s kámoškou šly vyplnit dobrovolný úkol (jedniček neni nikdy dost, budou potřeba hned po prvním testu:P) a ten úkol zněl: Proveďte imaginární archeologický výzkum. To tady na vsi neni žádný problém, máme totálně rozkopanou ulici k nádraží (představte si, jak asi můžu vypadat, když nastoupim do vlaku) a rozkopaný starý fotbalový hřiště. Děr je tudíž dost. Tak sme nafotily fotbalový hřiště a sepsaly sme k tomu "dokumentaci" (jeden by nevěřil, jak těžký je najít na internetu mapu našeho fotbalového hřiště, je totiž tak neuvěřitelně známý, že neni zakreslený snad na žádný mapě :D). Původně sme k tomu chtěly přidat i nějaký šutry s obtisknutejma rostlinama, co jich tu máme celou haldu (jakože doslova), ale u haldy kdosi seděl a nechtělo se nám tam chodit a rušit. Prostě příjemná sobotní procházka.
Zajímavý je, že než si sem sednu, tak vim spoustu témat na to, o čem tu psát, ale jakmile začnu, tak už zase nic nevim. Tak to tu zakončim takovou menší anketou:
Nosíte raději na spaní pyžama nebo košile?

šílenecký záchvat smíchu

2007-10-04T20:41:00.000+02:00

Konečně sem to dopletla :)))) Dohromady 39 bavlnek = 30 uzlíků na řádku. Jak je to dlouhý sem radši nepočítala. Asi se zbláznim radostí :)) Teda až potom co dopletu další tři řady, aby to bylo souměrný. Tak.
Jinak magořim te školy, zejtra píšem matiku a já sem úplně nějak mimo. To bude srandy. Z fyziky sem dostala trojku, literku sem si podělala ve středu, no máme veselo :P Z tanečních sem dneska mrtvá, chce se mi pořád spát a bolí mě nohy. Kterej tentononc vymyslel boty na podpatku??!! Pcha...

Pokusím se to nějak shrnout

2007-09-30T13:59:00.000+02:00

- po tanečních ještě žiju. Kupodivu. Sem neskutečný dřevo a nejsem schopná si zapamatovat kroky. Náš taneční mistr se jmenuje Evžen, má vzadu na hlavě copánek a jeho taneční partnerka Silva je vyšší než on. Už se těšim na jeho "dámy, zadejte se" To je tak pitomý, přijít ke klukovi a "smím prosit" :D Mam i dokonce fotku, jak mi ty šaty "slušely", je na ní houby vidět, ale mam jí na myspace, kdyby ste o ní měl někdo zájem :D
- ve čtvrtek se konalo velké přesunutí do Prahy. Koupila sem si tam knížku Poslední poklona Sherlocka Holmese, za 60 káčé, no nekupte to, když jste Holmesomilec :) A až budu mít nakoupeny všechny vánoční dárky, mam vyhlídnutou knížku o Alanu Aldovi ♥
- mam už kalendář na další rok, úplně úžasnej s velkýma kreslenýma jednoduchýma obrázkama. A že to bylo těžký rozhodování, měli tam totiž ještě jeden kreslenej, ale tenhle můj vyhrál. Už chci novej rok!
- A začala sem mít ráda C&A Sehnala sem tam tu svojí vytouženou čapku ala Tim Nordwind, po který toužim už od jara :))))) Sem zamilovaná do svojí vlastní čepice, jde to se mnou z kopce. A to i přes to, že sem duševně vyrovnanej člověk a vyzařuje ze mně duševní jistota (to mi napsal pod můj sloh pan profesor doktor Eminger)

To je ona!!

Sem se přišla rozloučit

2007-09-26T15:27:00.000+02:00

protože pokud se nezabiju na podpatcích, umřu hanbou. Jo, to bude dneska trapas. Uhodli jste - čekají mě taneční (tu přihlášku sem musela podepisovat pod vlivem něčeho :D ) No prostě krása, krásoucí. A ve čtvrtek (pokud nějakým záhadným způsobem ty taneční přežiju a pak překonám dvouhodinovku češtiny *co jsem komu...* ) jedu k babi do Prahy a domů přijedu až v sobotu. Mám nějakej akční týden. V pondělí sem byla v divadle - Vrátíš se ke mně po kolenou. Hrála tam Janžurová s Remundou. V půlce představení se jim začaly hroutit kulisy, nápověda napovídala moc nahlas, no skvělý :D Ne opravdu to bylo podařený :)

Jedna děsně nekvalitní fotka, ale jediná co sem našla :P
Jo a už můžu mluvit!! Po tý rýmě a z kašle sem prostě ochraptěla a skoro sem nemluvila. Nikdy sem neměla takovou potřebu ostatním něco oznamoval, jako když sem ze sebe ztěží dostala, co po mně chtěli ve škole. Pořád sem měla co říkat, co vyprávět a ono to nešlo :D ale už mi to jde, neni to sice ono, ale jde to. Chcete si někdo popovídat? :D

Já sem úplně normální

2007-09-23T12:40:00.000+02:00

no fakt! :D Já jenom nesnášim učení a dělám vše pro to, abych se učit nemusela. Takže brouzdam tím svým oblíbeným náramkářským fórem a koukam, co bych ještě mohla udělat (ne, 5 rozdělaných náramků mi nestačí) a jedna holka tam dala odkaz na stránku, kde jsou návody na to, jak z korálků udělat všechny možný postavičky. Hádejte, co sem celej víkend dělala :D

Vypadá to všelijak, navíc sem do obýváku (kam se nesmí nosit nic, čim se dá udělat bordel) nanesla nánosy korálků, takže ještě teď sem tam člověk šplápne na něco červenýho/modrýho/zelenýho/... , ale sem z toho celá šťastná :D Každopádně, kdyby se tu naskytl nějaký korálkář (třeba Kája myslim, že je přes korálky :) ), tak se koukněte na http://beadiecritters.com/patternindexframe.htm
A ještě, děkuji ti Ricku za ty Rakes (už můžeš říct není zač :) )

Ssssou - aneb začátek po angličtinářsku

2007-09-20T17:46:00.000+02:00

Už ste někdy našli starou věc, prohlídli si jí a měli ste z toho strašnou radost - ať už ste si díky tý věci vzpomněli na nějakou příhodu, našli v kapse tý věci (pokud to mělo kapsy) starou čokoládu, kterou ste zrovna nutně potřebovali, nebo něco takovýho? Já zrovna nedávno prohlížela plochu našeho počítače, jakože toho tam je nějak moc a že něco smažu. Pohled mi sklouzl na ikonku OpenOfficu a názvem 7. díl H.P. Začala sem vzpomínat na dobu před vydáním potterovské sedmičky, kdy se dalo pár nadšenců dohromady (já mezi nimi :D) a zkoušeli dát dohromady sedmý díl. A zrovna tohle byla taková naše osnova, kterou sme se snažili dát dohromady a podle toho pak psát. Tak sem to otevřela a tak to projíždim. No abych to neprodlužovala: jedna věc tam je tak jak byla v sedmičce, jakože se jeden z nás trefil!! Chápete to? Je to tam, je tam to co se v sedmém díle fakt stalo!!! Sice je to pak od ostatních členů našeho "spisovatelskýho sboru" prohlášený za blbost, ale je to tam! No nedovedete si představit tu euforii. Nevim kdo to psat (ta veselá část mozku říká, že já, ta rozumná tvrdí, že tohle já bejt nemohla, takže já to nebyla) ale je to skvělý :) Jo a to je vše, co jsem chtěla říct :D
Teda neni, ještě se chci pochlubit: Díky Rickovi mam 33 b-sides a remixů a singlů a bůh ví jak se tomu ještě nadává od Rakes!! Skvělé, skvělé 8)
a ještě sem chtěla hádanku:
Je dědeček, který bydlí ve 100. patře. Pokaždé, když jede nahoru, dojede jenom do 51. patra a dál nahoru jde pěšky. Dolů jede vždy ze 100. patra až do přízemí. Proč tím výtahem při cestě domů nedojede až do 100. patra? :)

Já sem pako :D :D

2007-09-17T19:28:00.000+02:00

aneb co s člověkem udělá počítač. Včera sem tu seděla a nevěděla co napsat a vůbec mě nenapadlo popsat školní akci hvězdárna :D Nejsem normální :D :D Ale tak k "věci"
Do hvězdárny jsme měli jet už loni, ale muselo se to asi dvakrát odkládat kvůli špatnému počasí až se to přesunulo na letošní školní rok. To se přesouvalo taky několikrát až konečně ve čtvrtek to vyšlo. Tamtadadá! *představte si deset trubek a překrásnou famfáru*
Nuže v 17:45 ve čtvrtek sme se sešli na hlavním vlakovém nádraží a jeli jsme do Rokycan, přes celý Rokycany sme se táhli až na hvězdárnu, kde jsme dostali chatičky k ubytování (bez světla, není nad to se převlékat ve světle mobilu :D) a hurá pozorovat hvězdy. Pozorovali jsme asi do půlnoci, pak sme se šli podívat na půl hodinky na promítání oblohy a v jednu už jsme zalehli, někteří. To co dělali někteří zbylí nemusim říkat 8) Vstávalo se v 6:15 (o čtvrt hoďky dýl než vstávam normálně :D) a pak vlakem do školy a šest vyučovacích hodin ve škole. A stejně nás ty učitelé nenechali bejt, i když sme byli polomrtví. Však sem si to dospala o víkendu 8) Já chci ještě na hvězdárnu, co nejdřív :) No a to je vše, to jenom aby tu bylo něco inteligentního, když už nic :D

Tohle znáte, ne? :D A pokud ne, tipněte si, co to je ;)

Já chci vidět toho

2007-09-16T18:57:00.000+02:00

myšáka kuchařskýho, Ratatouilleho! Začala sem ho stahovat přes emuli, ale než se to stáhne, tak budu mít asi šediny. Grrr. V sobotu byli taťka s mamkou u známích na oslavě toho, že postavili barák ( :D ) prej tam bylo hafo jídla, plno chlastu a co nám přivezli? Ano chlebíčky a koláčky, ale pitivo žádné. Tomu se říká spravedlnost. Ale tak aspoň sobotu sme měli s bratrem volnou.
Dneska sem vstala a hurá si utřít prach, ustlat, vyžehlit, naobědvat se, udělat referát na zeměpis a napsat slohovku na relinu. U tý reliny sem se sekla :P takový debilní téma a mužu si za něj sama. Takže momentálně sem na sebe naštvaná, páč sem se u tý reliny zasekla a nehnula sem se dál.. a o sem se chtěla ještě učit literku a chemii a latinu. Asi to nechám být a připravim se na ájinu. Jo, sem přeřazená do pokročilých a asi to nezvládam :D Chybí mi těch pět lekcí, co sem v učebnici tim přestupem přeskočila. ale tak snad se to nějak doučim a stejně budu letos chodit ještě na ájinu do jazykovky. Poprvý jdu teď v úterý :P No to sem na sebe zvědavá.. a za týden ve středu taneční *omdlívá* Já se fakt tak děsně těšim *otrávený obličej* Musim se zase něčim povzbudit, ano ano, přepnu si MP3ku na Ferdinandy a budu relaxovat *zasněný obličej*

tady vypadá Bob strašně malince a tlustě :D

Proč by to nemohlo být v leháro? A proč by mělo?

2007-09-10T16:30:00.000+02:00

Po prvním týdnu školy jsem usoudila, že tenhle rok snad bude docela v pohodě (Bodejť by ne, když se nám střídaly čtyři předměty pořád dokola a to ty jednodušší. ). Ale chyba! Dneska to teprva začalo: první hodina - němčina. Tradiční otázka: co jste dělali o prázdninách, řekněte mi to teď ve třech větách a doma to pořád rozepište, žádný jednoduchý věty, napište to pořádně. Ještě sem dostala sprda, že nedávam pozor při hodině a vykecávam se, místo abych se soustředila na to, co budu říkat až mě vyvolá (pomáhala sem kámošce dát do kupy její "řeč" ). Pak latina. Opakování celýho minulýho roku. A já si už nic nepamatuju, sakra. Na dějepis máme nově Sankota. Takže sme se mu museli všichni představovat, říct co nás zajímá atd. A pak prej ať jdou k tobuli čtyři lidi, co umí nejlíp dějepis. Nějak se nikdo nehlásil, tak ukázal na mě, že prý brýle sou znakem moudrosti. To, že sem měla v pololetí z dějepisu trojku, sem mu ani neříkala, hlavní byly ty brýle :p Stejně sme se s tou hrou daleko nedostali... opravdu se těším na další hodiny s ním. Chemie bude taky perlou rozvrhu. Nově máme Šolima, kterýho já absolutně nestíham, až o přestávce mi začlo docházet, co říkal na začátku hodiny. Super. Následovala odpočinková hodina matiky, co sou rovnice s parametrem oproti orbitalům a elektronovým konfiguracím (teda doufam, že se to tak píše). Angličtina byla taky dobrá, tim že z naší třídy odešlo pět lidí (většinou z pokročilých) a přišli dva lidi (k nám do začátečníků), nastala mírná nerovnováha mezi skupinama. Jelikož od nás do pokročilých nikdo nechtěl, tak učitelka vybrala 4 (podle ní) nejlepší lidi - mě(:D :D), Nasťu, Petra a Alberta, odvedla nás k tý druhý učitelce, ať prej si z nás vybere :D Vzala si kluky a já si to mam prej rozmyslet... asi tam pujdu. Nevim, rozmyslim si. Stejně vim, že ať udělám cokoliv, bude mě to potom štvát. A poslední hodina - zeměpis, máme úkol popsat přidělený vesmírný těleso. Mam Měsíc. Už nechci víc domácích úkolů, aspoň tenhle tejden ne..... A chci se naučit finsky, vidět Ratatouilleho, odjet do Irska, že toho nechci hodně?

Poprvý v životě jsem na nějaký fotce z akce školy :D Mamka mi přestávala věřit, že na ně vůbec chodim, protože na fotkách byla vždycky celá škola kromě mě

nebaví mě psaní nadpisů

2007-09-05T17:09:00.000+02:00

Sem si všimla, že nemam v odkazech lilli! Nechápu jak je to možný a skládám lilli svojí hlubokou omluvu :(
Jinak sem si upravila sešítek na úkoly. Ale dochází barva v tiskárně, tak to vypadá všelijak, ale sou tak Ferdinandi, rakes i OK Go. Aspoň nějaký fajn pokoukání
zepředu

áá zezadu

a nějak mě chytli Hives, teda jenom jedno cédéčko co zatim vlastnim :D
a taky tu na trati co jezdim do školy vykolejil vlak. Naštěstí já už byla dávno doma, ale mamka uvízla na půli cesty vlakem a dostala se domů o hodinu dýl. na netu píšou, že se to bude odstraňovat do noci, tak doufam, že se zejra dostanu do školy. Ještě si pamatuju ten skvělý den, kdy byla výluka a já přišla do školy o 3/4 hodiny dýl :D

Každý to prožívá jinak

2007-09-04T20:53:00.000+02:00

Lilli je "tak trochu" naštvaná, mončika vzpomíná na parádní hlášky spolužáků a já propadám tradičně melancholii a parádně smuteční náladě. Nevim proč, ale takhle je to každej rok... Momentálně je mi na nic z toho jak se necham ke všemu rychle ukecat a neumim si držet svuj názor. Tudíž sem se nechala ze svýho parádního místa ve druhý lavici odsunout do první lavice a ještě na kraj ... Já nevim jak to dělam, pokaždý si slibuju, že už se k ničemu nenecham ukecat, ale stejně se necham a pak mě to mrzí.. sem divná.. a potřebuju nějakou podpůrnou muziku :-/ Dokonce sem začla poslouchat Hives, protože to je docela hukot, ale já chci něco jako Fratellis, veselý a přijemný.... Sice sem si trochu ulevila, ale stejně budu v háji ještě další tejden. A nejvíc to na mě určitě dolehne až ve čtvrtek pojedem na noc do hvězdárny. Celá třída bude přes noc vzhůru a druhej den jdeme někam na exkurzi, asi tam někde odpadnu na lavičce :D

a ještě edit: koukala sem se po myspace a zabrousila sem na profil Air traffic, mají turné.... budou v Paříži, po celý Anglii, v Amsterdamu, ale ČR nic. Pak sem mrkla na Rakes, ale ty mě naštvali úplně nehorázně. Oni procestujou snad celý Německo, ale do ČR prostě nepřijedou :-/ Já chci na nějakej konzert, hned, teď!!!

Words of love, words so leisured

2007-09-03T17:10:00.000+02:00

k nám pronesl ředitel v kostele při slavnostním proslovu v kostele. Zase tradiční nuda při zahájení školního roku, ředitelův proslov, biskupův proslov, proslov bratra Vojtěcha... Nemam ráda proslovy :P Ale aspoň sem zjistila, že sem vlastně jenom o měsíc starší než ta naše škola. Můžu si vyskakovat :D ehm... To sem si rozmyslela, když sem si vzpomněla na rozvrh, na češtinu máme školní poradkyni - jakože-psycholožku, který se celá škola bojí. A já se bojim se školou :P Ale máme nový okna! v půlce školy :D ze dvora to vypadá pěkně blbě. Nicméňě ředitel nás z kostela hnal rovnou na školní dvůr, upozornil nás na nová okna, Mimoň - učitel hudebky a sboru zazpíval oslavnou píseň: Dnes je ten slavný den, kdy nám byl vyměněn soubor všech oken, všéch okén, všéch okén, zkrátka soubor oken všech :D A pak bylo slavnostní otvírání nových oken, takže sme pak měli ve škole vyvětráno.. Naše třídní šla se svýma dvojčatama-prvňákama do školy, takže k nám měla menší proslov angličtinářka, která řekla, že možná z náše angličtiny začátečníků bude muset přeřadit někoho do angličtinářů pokročilých, protože nás je moc a jich málo, protože plno lidí odešlo. Už sem se začala děsit, že mě přehodí, ale pak si všimla dvou novejch holek, tak tam šoupne asi je. Uvidíme... Jo mam dvě nový spolužačky, jedna si sedla daleko ode mě a pak rychle zmizla, takže sem neměla šanci jí říct ani čao, ale ta druhá holka - Verča byla docela v pohodě, dokonce potom šla se mnou a s kámoškou do knihovny :)
Hehé.. sem byla v knihovně, mam co číst ♥
A mam další sešity polepený, s krtečkem a myškou od krtka. Škoda že blbne tiskárna, vytiskla bych Boba a Bobka a Rákosníčka, ty sou nééj :)

Zahajuju

2007-08-31T17:41:00.000+02:00

podrobné zkoumání lidí z Moravy. Už mam zjištěno, že sou všichni neskutečně velcí (O Káje se to ví a ve středu sem viděla Pajuš - taky veliká) a taky mluví krásně spisovně :) Ale tak abych to uvedla do souvislosti: V úterý sem odjela k babičce a dědovi do Prahy a hned sem vyrazila navštívit sestřenku. Nabatikovaly sme triko (vyšla tam dokonce i taková ještěrka :D), řádně sme pokecaly a prodrbaly všechno možný. Dostala sem od ní dva fikaný odznáčky - později vyfotim a dokonce i od bratránka sem dostala odznak :)
Ve středu ve třičtvrtě na deset šlo do tuhého, muj první sraz s neznámým člověkem. Dojela sem metrem až na Floru, kde na mě už čekala Pajuš. Padla kontrolní otázka a kontrolní odpověď (já se omlouvam, na nic lepšího sem nepřišla, Pajuš :D) a mohly sme vyrazit. Nejdřív sme koupily lístky do 3D kina a na hoďku sme si sedly do Mekáče a taky sme se prošly po obchodech (asi 3patrový barák, ale skoro žádnej obchod do kterýho bych se nebála vlízt). V 11:10 začlo kino - fakt krásný rybky tam byly a ta hvězdice.. :) Akorát Pájuš tam sebou občas trhla :D Po kině sme nemohly najít vchod metra :D Nakonec se Pajuš zeptala jakési paní, což byla zásadní chyba. Sotva nám dořekla, kde je metro, vrhla se na Pájin nehet a různě ho vyleštovala a obrušovala a závěrem týhle akce nám oběma namastila oběma ruce krémem, který se hned vsákne (takže sme měly mastné ruce ještě za hodinu :D) Ani nebudu říkat, kolik to stálo. Hned jak to bylo možný, sme od té paní zdrhly a vlezly do metra, dojely na Václavák a já doprovodila Pajuš do Bontonlandu, před kterým sme se po pár minutách rozloučily a domluvily se na odpoledne, že se ještě sejdem a vrhnem se tentokrát na nákup bavlnek.
To už sem se hnala po Václaváku zase nahoru ke koňovi, abych našla au(gu)stina. Už tam byl, tak sem chtěla využít šance a bafnout na něj. Na neštěstí pro mě se ohlídnul, tak z děsení neznámých lidí nic nebylo. Zašli sme do KFC, do Bontonlandu, do Tesca ausinovi nakoupit šedivý triko a pak sme zbytek času hledali papírnictví, kde by měli fixku na textil :D Nenašli a tak austin odjel sice bez fixy, ale s trikem v báglu a obvěšenej taškama z Bontonlandu a myslim, že táhnul ještě boty, emař :D
Pak další setkání s Pajuš a nákup bavlnek. To byly fakt protivný prodavačky v tý galanterii, ale stejně sme si koupily, co sme potřebovaly, a ještě sme vlezly do Tesca. Už se ale blížila hodina, kdy sem měla být zase doma, tak sem doprovodila Pajuš na Karlák na metro, dostala sem od ní vizitku :) a strašně moc krásnej náramek (taky dodam fotku :) )
Večer přišla k babičce sestřenka, která tam se mnou i přespala, ráno sme se zašly podívat do paláce knih a odpoledne už sem zase frčela dom. Hned ve vlaku sem se dozvěděla od mamky pár nepříjemných novinek, například, že budu muset jít dneska k babičce a taky že táta, kvůli nějakýmu autu, spadl z kola a je docela potlučenej. Takže docela blbej závěr jinak hezkých tří dní. Dneska sem teda byla u babičky a ještě předtim u očního a po babičce u optika. Budu mít nový obroučky :) černo-červený :D
Tak a už končim, sem toho napsala zase nějak moc, co nejdřív dodam fotky (škoda, že se ani austin, ani Pajuš nechtěli fotit. Nemam žádnou památku :( ) a určitě se musí udělat dašlí sraz, jak říkal austin - celo-indie-nation-ácký!

Kill me now, kill me now, ´cause

2007-08-26T20:30:00.000+02:00

...protože sem viděla svůj předběžný rozvrh. A propadám hluboké depresi jako každý rok. budu mít čtyřikrát týdně sedm hodin, jednou šest hodin, na češtinu máme školní poděs, takže už předem propadam, dějepis nás bude učit profesor, o kterým kolujou docela lechtivý klepy, infarnu nemam ve čtvrtek ale v pátek. Navíc mamka nějakým zajímavým způsobem přišla na to, že bych si měla vybrat vysokou školu (vybrat... nic z toho co sem jí řekla se jí nelíbí a pořád mě nutí jít na pajdu a pak prej rozmysli si, kam chceš jít na vysokou). Prostě dneska toho na mě bylo kolem školy nějak moc, takže sem si zalezla do pokoje, pletla a poslouchala pořád do kola You could have it so much better od Ferdinandů a vždy sem se zastavila u písničky Well, that was easy... Kill me now! Kill me now!

♥ airport ♥

2007-08-25T20:30:00.000+02:00

Každý má svoje oblíbený místo. Někdo se rád toulá po městě, někdo rád nakupuje a já ráda nedaleký bývalý vojenský letiště. A v něm se ráda motam kolem starých, dlouho nepoužívaných hangárů a byla jsem vždycky na vrcholu blaha, když sem mohla aspoň nakouknout do těch tajemných temných krytů, kterých tam taky pár je. Pamatuju, jak jsem si vždycky přála otevřít ty starý hangáry a podívat se do nich a když se mi jednou naskytla možnost si jeden hangár projít, nemohla sem se tam toho nabažit. Ne, letectví mě nikdy nelákalo, mě jenom lákala ta tajemnost, která tam ze všeho čišela. A dneska sem se tam zase po dlouhý době šla podívat. Nejdřív se musí kousek po lesní cestě a pak pár set metrů po starých kolejích, kde dřív jezdil vlak, dovážející palivo do letadel na letiště. A pak už je ten můj ráj. Bratr se tam ale nudil a pořád jenom otravoval, ať jdeme domů a tak sem si to tolik neužila. Ale stejně sem stihla udělat pár fotek a projít se po čáře, po který se naváděli letadla do hangáru. Miluju tohle místo ♥ Doufam, že je to všechno srozumitelně napsaný, sepsala bych toho víc a možná i pořádnějš, kdyby mě tu pořád neokřikovali, ať píšu potichu a nerušili moje vzpomínání... snad někdy příště.
A pár fotek nakonec:
taky rádi chodíte po kolejích? :)

Nějací tento to tam nejspíš koupili a drobet předělali jeden z hangárů :/

rozletová dráha, dnes už v provozu, ale používaná je jen ta vzdálenější část

kryt, už až moc zarostlý trávou

Ještěrky sou všude 8)

Tak už to dopadlo

2007-08-23T17:01:00.000+02:00

Tak to sou oni, moje sešity nový :)) Potřebuju ještě nějaký nápady na pár dalších sešitů... zejtra času dost

V životě

2007-08-23T13:41:00.000+02:00

už nevařim škubánky. Prostě ne. Zase se mi nepovedly :/ A mě to tááák vy-víte-co. Prostě ze mě nikdy kuchařka nebude, celý život budu jíst v restauracích.. a nebo si pořídim kuchaře. To bude nejlepší 8) Vůbec sou to prima prázdniny, páč většinu obědů si vaříme s bratrem sami :D Tušíte jak to asi vypadá: moučný škubánky, tvrdá rejže, nesolený brambory a brokolicová kaše :D Řekla bych, že sem možná i zhubla... Jinak se celý prázdniny nic nedělo a najednou akce jak Hradec Králové. V úterý pojedu do tý Prahy, za sestřenkou, Pajuš a Austinem. Teda pokud se mi nic nestane, což je docela možný s mojí smůlou.
Třeba dostanu strašně velký hořečky, budu muset ležet v posteli a pít bylinkový čaje, nechávat se zabalovat do zábalů...
Nebo mě moje smůla nechá dojet až do Prahy.. a můžu zkolabovat na ulici. Odkud mě nějakej úchylák zatáhne do svýho kvartýru a bude mě nutit hrát maryáš. No ale já ho neumim a když sou na mě lidi netrpělivý a agresivní tak nejsem schopná se cokoliv naučit. A ten úchylák na mě bude řvát a já budu řvát na něj až se oba psychicky vyčerpáme a já pujdu celá unavená domu a mužu sebou na ulici zase někde praštit...
Nebo mě taky mužou umlátit babiččiny sousedi za to co sem provedla s jejich schránkama při poslední návštěvě (takovej záchvat puberty a blížící se školy. Prostě asi 4 lidi měli hrubky na schránkách, tak sem jim to s bratrem hezky červenou fixkou opravila). Asi mě pověsí tam na ty mříže u vchodu a jak budou chodit do divadla herci z divadla pro děti, co je ve stejným baráku, tak se na mě budou blbě koukat, ale budou spěchat na představení, tak mě nesundaj... To bude krutý.
Doufam, že moje smůla odjela na prázdniny....
Mimochodem sem se taky dala do mírné úpravy sešitů do školy :D nechala sem se inspirovat tady: http://www.ditynaramky.xf.cz/sesity.html
no tak sem zvědavá jak to dopadne

Miluju

2007-08-21T11:55:00.000+02:00

doktory. Fakt, že jo! Tentokrát na mě byla dokrtorka milosrdná, nemusela sem běhat po ordinaci jenom ve spodním prádle, ale mohla sem si nechat triko! Nic podezřelého na mě nezjistila, moc mě neprošmachtávala. Změřila mě, zvážila mě (50 kilo a 172 cenťáku - no nejsem já fajn díťo :D ) a poslala mě domů, s tim, že se uvidíme za 2 roky zase (hurá :p) Tak sem si tak hezky šla po uzavřený silnice, kolem mě jezdila jedna Tatrovka za druhou, já poslouchala Fanz Ferdinand a měla sem co dělat, abych se nerozesmála (duet Michael je fakt povedenej :D). Tak už sem zase doma, u svýho počítače, donutila sem bratra připravit oběd (což ale znamená, že já meju nádobí :P) a rozhodla sem se vám pochlubit s míma posledníma výtvorama:

ono to tak asi nevypadá, ale je to kočka! A chystám se jí vnutit kámošce, co by měla brzo přijet z dovolený. doufam, že se sem nekoukne dřív jak jí to stačim dát.

A slon je mamky, i když o něj nejeví skoro žádnej zájem :/ Já si ho asi zase vezmu zpátky, páč tohle je první náramek, kterej sem dělala podle návodu, co sem si sama udělala -pokud nepočítam logo OK Go, který dopadlo strašně :D-. Ale teda sama se taky nedá říct, spíš mi pomohl program PCStitch. Bezva věc. Akorát se s nim porád peru a nedokážu přes něj pořád udělat logo Air traffic. ale já na to příjdu :P
btw. už sem říkala že sem se vlezla na forum o náramcích? http://friendshipbracelets.phpbbnow.com

Zase v Praze

2007-08-20T13:12:00.000+02:00

Tak sem zase byla v Praze. Ale jenom na dva dny. Ale stejně mi to nedalo a musela sem si udělat svoje pravidelný kolečko po Václaváku - Luxor a Bontonland. V Luxoru sem pozorovala zas a znovu brala do ruky knížku Mravenci. Stáli 200 kaček a pokračování bylo ještě dražší. A taky tam měli perfektní tričko s Rákosníčkem.. nutně potřebuju peníze, tudíž si musim sehnat brigádu. Tohle rozhodnutí ve mě zesílilo v Bontonladu, kde sem si pro změnu ze všech úhlů prohlížela DVD Franz Ferdinand, za 700 :P Bontonland mě nehorázně naštval i tím, že pořád nemají plakát Franz Ferdinand, po kterým už minimálně dva měsíce toužim. Další nával vzteku mě čekal u stojanů s kalendářema. Hádejte kdo má svůj kalendář? Muse. A kdo ještě? Arctic Monkeys. A kdo ho nemá? Franz Ferdinand.... Já se na to... Tak sem zase chtěla odtáhnout tatínka domů, ale ten se rozhodl ještě navšívit prodejnu s modelama autíček. Tak některý formule byly hezký, to jo, ale zase strávit v tom obchodě víc jak tři minuty nebylo zrovna moje nejtajnější přání. Večer jsme se ještě s bratrem a mamkou vydali na Simpsonovi ve filmu. Docela slušná kravina :D A cestou do kina sme se stavili opět v knihkupectví (miluju ty hory knížek, jo jo). Tak sem hned zabloudila do cizojazyčných knížek a co nevidím, zjednodušený knížky pro ty, co angličtinou tolika neválej. No já bych u toho stojánku mohla strávit odpoledne. Ale kino volalo, tak sem popadla The Body od Kinga, zaplatila a vypadla s tim, že se sem ještě někdy vrátim. Možnost návratu se mi nabízí hned za týden a pár dní. V úterý sem v Praze totiž zpátky, pokud mi do toho něco nevleze. Čeká mě tam setkání s mojí skvělou sestřenkou a pak taky -pokud to vyjde- se uskuteční první český indie sraz - já a austin :D. Ovšem nesmí nás předběhnout Kája, která se do Prahy taky chystá.(to je ona)

Jinak nechápu jak je to možný, ale vždycky svoje příspěvky zaplácám kravinama a zapomínam na to důležitý. Jako třeba že mam už měsíc plakát žlutý ponorky nebo že jdu zejtra na preventivní prohlídku a děsně se těšim :p

Kravičky

2007-08-16T18:05:00.000+02:00

jojo, kravičky :D Už nevim jak sem to našla, ale po Plzni by se měly vyskytovat nasprejovaný kravičky. Po domech a tak všude možně nemožně po všem. Je o tom aji web: http://kravicky.unas.cz/galerie No prostě je to naprosto úžasnej nápad :D Až budu chodit zase do školy, tak budu po vyučování hledat kravičky, minimálně už ty jednou nalezený :D A to je tak všechno, co sem vám chtěla říct... mankote, kravičky v Plzni :D

A kolem tohodle já tak často chodim a nevidim to :P

Chvilku tu s tim vydžte

2007-08-15T11:54:00.000+02:00

... než mě to umění zase přejde

Umělecká nálada

2007-08-15T11:33:00.000+02:00

Potřebuju se dostat ven, lépe řečeno do lesa. Ale sama do lesa nemužu a taky nechci a jediná holka, se kterou se tu bavim je zrovna u moře. Grrr. Nechcete přijet a vytáhnout mě do lesa? Já vám nic neudělam, slibuju! Nechci sedět doma.. kdybysme měli aspon zahradu :p Asi se odpoledne vyvalim na balkon :D Hezky s Fiery Furnaces na uších budu pozorovat to nedění na návsi. Fiery Furnaces mě poslední dobou nějak chytli, stejně jako Regina Spector a hlavně - Box Codax! Podle lastka patřim mezi Weekly Top listeners. Dokonce sem první :D To je hezký, ne?
Dneska sem se probudila s mizernou náladou, bolely mě nohy (co já v noci dělam, to fakt netušim, asi běham po baráku na schodech, nahoru a dolu). Ale pustila sem si rádio a hrál tam Mika, ten jeho zpěv mě tak neuvěřitelně rozesmál... :D Prostě dobrá nálada je zpátky. A k snídani sem měla takový ty tvarohový buchty z obchodu. Znáte to, ne? Je jich v tom balení devět a sou naprosto mňamózní, po těch se mužu utlouct <3>
Taky mě začlo bavit kreslení :D Včera sem se pokusila o Box Codax (nehledě na to jak je to všecko křivý, tak je to stejně ošklivý :D) a taky o takový lehčí autoportrét, kterej se mi dokonce i líbí :) A teď tu přede mnou leží napodobenina Jima Maddocka z Air traffic :D Až na to budu mít chuť tak ho sem na chvilku vyvěsim...

To skupinový ovlivňování

2007-08-14T11:21:00.000+02:00

Já pořád nevím, co tu dělám. Vlastně jo, vim, potřebuju se utvrdit v tom, že to tu nezvládnu, abych měla klidný svědomí na tom svém blogu(.cz).
Taky mě napadá, že bych sem mohla napsat taky něco inteligentního - jakože první příspěvek atd. Ale nic mě nenapadá. Holt smůla. Prostě a jednoduše - vítejte na stránkách jedné malé ještěrky bez sebevědomí 8)

A hrát vám tu nebude nic jiného než Air traffic - No more running away. ty bicí sou kouzelný....